Růžek
ikonka
Velikonoční týden

Datum: 1. 4. 2007, autor: ikonka autora Redakce , Funkce: ikonka tisku Tisk

.. pašijový, svatý, velký ..

ilustracni obrazek

 

Velikonoční týden - pašijový, svatý, velký

co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni?

 

 

Zelený čtvrtek 

Při dopolední liturgii (která se koná pouze v katedrálách) biskup žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Při večerní liturgii se pak připomíná poslední Ježíšova večeře, ustanovení eucharistie a Ježíšovo mytí nohou jeho učedníků.

Název zelený je podle starší tradice spojen s užitím zelených liturgických rouch. Nejstarším zvykem ale bylo pojídání zeleniny v tento den, zvláště špenátu a zelí, což zřejmě souvisí i se starobylou tradicí židovské pesachové hostiny, s níž je spojena i Ježíšova poslední večeře.

Naposledy před Velikonocemi při Gloria večerní mše zazní zvony („odlétají do Říma“). Zvuk zvonů až do Gloria Veliké noci nahrazují různé klapačky a řehtačky, zvony znovu zazní až na Bílou sobotu.

 

 

 

Zvyky:

Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.

Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.

Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.

V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. Odpoledne se nepracovalo.

Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.

Je dobré v tento den sít len a hrách , protože vše dobře prospívá.

 

 

Velký pátek

 

V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty. Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže, Katolická liturgie obsahuje čtení z Písma, Janovy pašije. Zvláštní součástí liturgie jsou dlouhé přímluvy. Podává se svaté přijímání(z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

 

 

Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.

Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.

 

 

Zvyky:


Vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.

V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.

Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.

Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

 

 

Bílá sobota

Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. Teprve po západu slunce (v dnešní době také už odpoledne) se konají obřady Velikonoční vigilie.

Tímto dnem končí postní doba. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha neofytů, kteří jsou křtěni při velikonoční vigilii. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.

 

Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.

Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když kněz oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.

Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

 

 

 

Zvyky:


Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.

Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.

Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

 

Boží Hod Velikonoční

 

Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.

Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje

Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla

Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Pečou se velikonoční beránci.

 

 

 

 

Velikonoční pondělí

 

Toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.

O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.

 

 

 

 

 

 

 

 

reklamni prouzek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tyto informace byly vytištěny z portálu Kroměříž.cz [www.kromeriz.cz] – průvodce městem i regionem.
Veškerý obsah je chráněn autorským zákonem a jeho zneužití pro jiné než osobní účely je postižitelné dle Zákona Autorského a pozdějších předpisů.

© 2006, Kroměříž.cz

 
 
 
Ubytovámí
Ubytování ve městě

Hotel La Fresca

Hotel je situován uprostřed jihovýchodní fronty Velkého náměstí v Kroměříži s přímým ...

Restaurace ikona
Restaurace

Caffé Scéna

Nabízíme posezení v příjemném prostředí kavárny a restaurace s širokým výběrem jídel ...

Pamětihodnosti ikona
Pamětihodnosti

Libosad zv. Květná zahrada

Vznikla jako součást stavitelské aktivity biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna...

Sněmovní sál

Po požáru zámku v roce 1752 shořelo druhé poschodí a střecha severozápadního křídla z...

Podzámecká zahrada

Podzámecká zahrada je přírodně krajinářský park se zahradními stavbami - Rybářský pav...

Kostel sv.Jana Křtitele

Stavitelství vrcholného baroka na Moravě představuje kostel sv. Jana Křtitele na Masa...

 
 
 

Inet objednávání - MěÚ Kroměříž

Elektronické rezervace, systém WebCall...

Městský úřad v Kroměříži

Potřebuji vyřídit na MěÚ v Kroměříži...

Televizní program

Přehled reportáží, pořadů a jejich obsahy.

inzerce

Zápis firem do katalogu

Kroměříž.cz nabízí firmám: propagaci Vaší značky, produktů či služeb, způsob zviditelnění Vaší firmy, informace pro stávající i případné klienty o Vaší nabídce, výrobcích či službách firmy, inzerci na internetu, efektivní formy propagace za příznivé ceny. Napište nám na redakce@kromeriz.cz ...


Důležitá telefoní čísla

 

Užitečné odkazy na internetu

Policie ČR, Městská policie
573 331 153, 573 321 156
 
Počasí
TAXI
573 341 020, 777 686 858
 
Mapy
MÚ Kromeríž
573 321 111
 
Jízdní řády
Infocentrum regionu
573 331 473, 573 334 191
 
Rezervace ubytování
Rychlá lékarská pomoc, LSPP
155, 573 322 580, 573 322 263
 
Kulturní přehledy

Služba a provozovatel:

Kroměříž.cz, Copyright © 1997 - 2007.
Reaia s. r. o., Inetrans, Poski.com
Informace o serveru Kroměříž.cz

Vstup pro inzerenty

Zadejte své přihlašovací jméno a heslo.
V případě, že jste osobní údaje zapomněli,
kontaktujte technickou podporu.
OK
růžek levý růžek pravý