Ve farnosti jsme prožili 29. září překrásné patrocinium, svátek sv. Michaela Archanděla. Tři dny před samotným svátkem jsem přivezl biskupa mons. Franze Colimona, který nám dal ve farnosti takové malé třídenní exercicie, jeho pobyt u nás se z důvodu deště protáhnul na celý týden. Byl to opravdu požehnaný týden modlitby a pro mne bylo opravdu zážitkem, sledovat toho malého a hubeného biskupa, jak se modlí a oslovuje svou neuvěřitelnou jednoduchostí a prostotou. Když jsem ho vyzvedával v sousední farnosti, abych ho autem přivezl sem k nám do Baie-de-Henne, ptám se: "Monsignore, kde máte zavazadlo s věcma?", dostalo se mi odpovědi: "Všechny věci mám v kapse." a opravdu, neměl s sebou vůbec, ale vůbec nic. Tak jednoduchého člověka jsem ještě nepotkal, jeho úžasná prostota musela oslovit snad všechny Baie-de-Henne a to je co říct, v tak chudé oblasti!

Monsignor přijel s deštěm a i po jeho odjezdu déšť nepřestával padat a to tak silně, jak to tady lidé ještě nezažili. Ve čtvrtek večer, na svátek sv. Františka z Assisi, se přivalil obrovský proud vody z kopců a zaplavil už tak chatrná obydlí vesničanů. V devět večer jsem nechal zvonit, aby lide věděli, že se mohou uchýlit na faru. Přihrnula se snad polovina vesnice s dětmi, všichni byli promočení skrz naskrz. Nezbývalo nic jiného, než připravit přenocování v kostele. Kostel se během pár minut zaplnil promoklými ženami s dětmi. Muži se stále snažili zachraňovat z domů, co se dalo. Z kostela se tak na čtyři dny stala noclehárna pro lidi, kterým voda vyplavila obydlí. Spousta lidí přišla o kozy i prasata, která neodolala proudu vody a ten je spláchnul do moře. Naštěstí se to obešlo bez ztrát na životě, i když o jedno dítě jsme málem přišli. Když se snažily děti dostat z jedné strany ulice na druhou, proud jedno strhnul a začal unášet směrem k moři a jen odvaha a bleskurychlá reakce jednoho z námořníků neudělala z této události tragédii. Nakonec jsme vše dobře přečkali a teď již jen klábosíme o velké vodě, která tu ještě nebyla.

Pár lidem bych rád pomohl a tak se budou peníze, které jste mi těsně před tím poslali, jistě velice hodit, jako byste věděli, že se něco takového stane.  V každém případě nám tato zkušenost přidala na duchu soudržnosti, který se tu už pomalu začal vytrácet. Pán Bůh má vždycky možnost, jak semknout lidi dohromady a tohle je na celé nepříjemné události určitě veliké pozitivum, které zůstane v srdci lidí i po odstranění všech materiálních škod a může nás hodně obohatit.

O dalších věcech se budu snažit napsat adresně později, tohle jen, protože to je ještě ve mně čerstvé a déšť stále ještě padá, i když už méně a já ho sleduji z pohodlí provinčního domu.

                                     S pozdravem a v modlitbě spojený P. Roman Musil, omi

Dejme dětem naději - Adopce na dálku®- Haiti 

Jak pomoci? Naleznete zde.

 Související články:

Adopce na dálku

Adopce dobrého skutku 

Zpracovala: H. Gřivová