Velký pátek

Datum: 23. 10. 2015, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Velký pátek

V roce 1951 byl u nás zrušen Velký pátek coby státní svátek. Od té doby se nikdy nenašla politická vůle ho obnovit. Děje se tak až nyní, kdy se k lidoveckému návrhu přidala většina poslanců koalice i opozice a očekává se, že stejně budou hlasovat i senátoři. Zatímco se v minulosti proti vyhlášení Velkého pátku státním svátkem namítalo, že stát přijde o miliardy, nyní slyšíme, že desetina procenta HDP je zanedbatelná částka, která ekonomiku určitě nepoloží. Místo někdejší nechuti zavádět křesťanský svátek pro ateisty se dnes argumentuje, že i bezvěrci považují Velikonoce za významný svátek vzhledem ke kulturní tradici a zvykům.

Pikantní je, že novelu zákona o státních svátcích podpořila také velká část komunistických poslanců, tedy stoupenců ideologie, která se v minulosti ostře vymezovala proti náboženství. Jde o to, že když šli komunisté v padesátých letech po krku katolické církvi, nenapadlo je, že Evropu zaplaví vlna imigrantů provolávajících „Alláhu akbar". I když se to neříká nahlas, Velký pátek se u nás stane státním svátkem díky zvýšenému zájmu o národní identitu, jejíž součástí jsou křesťanské kořeny. Společnost se vrací ke křížku kvůli tomu, co vidí v televizi a tomu co sdílí na sociálních sítích.

Spíše než symbolem zbožnosti bude Velký pátek zdůrazněním národní svébytnosti, příležitostí vymezit se vůči aktuálnímu kulturnímu a duchovnímu importu či míchání kultur. Proto se také pouze okrajově diskutuje, zda má být státním svátkem den, kdy se Kristus obětoval, anebo den, kdy vstal z mrtvých. Ukřižování politici upřednostnili před vzkříšením nejspíše proto, že udělat den pracovního volna z neděle by připomínalo nošení dřeva do lesa.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde....