Havlova doba

Datum: 18. 12. 2014, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Havlova doba

Jsou tomu tři roky, co zemřel Václav Havel a je s podivem, jak nehezky o něm řada lidí mluví a co všechno se mu klade za vinu. Nepochybně za to může politika, která z člověka Havla učinila symbol, zosobnění jedné historické etapy. Václava Havla proslavilo, ale také omezilo a poškodilo jeho prezidentství. Do prezidenta, který nemá moc, lidé vkládají nepřiměřená očekávání. A buďto ho nekriticky obdivují, anebo ho iracionálně nesnášejí.

Silnou stránkou Václava Havla byla jeho vnitřní poctivost a z ní pramenící statečnost. Díky těmto vlastnostem se stal opozičním vůdcem, neformální autoritou. Václav Havel byl v opozici obklopen tou nejlepší společností nezávislých spisovatelů, filosofů, dramatiků, hudebníků či výtvarníků. Když se stal prezidentem, octl se ve společnosti lidí, které zajímá moc a peníze. Jakkoli se ani mezi politiky a ekonomy neztratil, jeho politické dědictví je poplatné době, kdy politiku potkal úpadek, se kterým sebelepší dramatik a esejista nemohl nic udělat.

Václav Havel nebyl nikdy, a to ani jako prezident, plytký anebo směšný. Je to dnes třeba říct těm, kdo ho zesměšňují anebo se ho snaží přihodit do jednoho pytle s jeho politickými obdivovateli, za které ovšem Václav Havel, navíc tři roky po své smrti doopravdy nemůže. Havel měl vždy úroveň. Jeho zásadovost nebyla nenávistná, jeho skromnost nebyla hraná. Pokud chyboval, nechyboval zištně. Po třech letech už je jasné, že Václav Havel byl hrdinou své doby, která zemřela nejpozději s ním, spíše ale nějakých deset let před ním. Respektu, kterého se Václavu Havlovi nedostává od současníků, se mu určitě měrou vrchovatou dostane od historiků. A to je respekt, který se počítá.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde...