 ..Ivan Hoffman, komentátor Deníku.. .jpg)
Budoucnost knih
Když se na průzkum univerzity Karlovy věnovaný čtení dětí ve věku 8 až 15 let podívají jejich babičky a dědečci a zjistí, že dnešní dívky přečtou jedenáct knih ročně a kluci sedm, zděšeně zvednou obočí. Z dětství si totiž pamatují, že normální je přečíst alespoň jednu knížku týdně.
ení je pak jen krok k lamentaci nad nekulturností dnešní mládeže, což ovšem připomíná notoricky známé lamentace na stejné téma zachované z dob starověkého Říma, či vyvedené ještě před tím v hieroglyfech a vyryté do hliněných tabulek postaršími Sumery.
Že nikdy nebyla mládež tak zkažená jako dnes a že kdysi nebylo tak špatné počasí jako nyní, jsou zkrátka staří přesvědčeni odjakživa. Je dobré to mít na paměti, neboť z toho plyne, že výše zmíněná anketa o čtení dětí vypovídá spíše o ohrožení knih, než o ohrožení mládeže. Přestávají-li se číst knížky, znamená to, že příští generace budou formovány jinými médii, že se v životě zorientují třeba díky on-line interakci přes chytré a ještě chytřejší telefony, aby pak jednou, až zestárnou, bědovali nad chatrnou vzdělaností svých vnoučat…
Nad budoucností knih se mimochodem také smráká odjakživa. Vezměme Raye Bradburyho, který před šedesáti lety ve své sci-fi 451 stupňů Fahrenheita vylíčil odlidštěný moderní svět, ve kterém je vlastnictví knih kriminalizováno a zásadní díla světové literatury přežívají v paměti vzdělanců živořících na periférii společnosti. Víra, že jsou to právě knihy, které člověka duchovně osvobozují, možná bude v budoucnu upřesněna v tom smyslu, že člověka duchovně osvobozují myšlenky, které se ovšem budou tradovat jinak. Knihy ale určitě ještě nějakou dobu přežijí alespoň jako módní retro.
Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam |
