Kafkova stopa

Datum: 3. 6. 2014, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Kafkova stopa

Před devadesáti lety zemřel Franz Kafka, spisovatel, kterého máme za svého, i když psal německy a do češtiny byl až následně překládán. Kafka je náš způsobem, jakým promýšlí uděl středoevropana. Když si čteme v Aforismech jeho poznámku „směšně ses vystrojil pro tento svět", aktuální je tím, že v Kafkově světě, světě jak jej Kafka poznal a popsal, stále žijeme. To podstatné, co tvoří naši identitu, se nemění, i když na první pohled je díky civilizačnímu pokroku všechno jinak.

Kafka si poznamenal: „Věřit v pokrok znamená nevěřit, že již nějaký pokrok nastal. To by jinak nebyla víra." Takto nás sto let zpátky Kafka prokouknul, takto se projevuje naše nejistota, skepse, pochybovačnost, nedůvěřivost, toto je naše sebeobrana v situaci, kterou Kafka popisuje slovy: „Ještě se nenarodit a už muset chodit po ulici a hovořit s lidmi".

Kdo ví, zda turisté ze všech koutů světa, kteří k nám přijíždějí do Prahy hledat Kafku a odjíždějí oblečeni do trička s jeho portrétem, pociťují onen genius loci, duchovní stopu po slavném spisovateli. My se ani nemusíme moc snažit a dědictví po Kafkovi neomylně rozeznáme v jednání parlamentu, přežívá v úřadech a institucích a nepochybně také v nás, byť pod nánosem každodenní rutiny a pod vrstvou banalit. Díky Kafkovi ale víme, že „Dobří kráčejí vyrovnaným krokem a ostatní, aniž o nich vědí, tančí kolem nich dobové tance."

Kafkovo výročí je skvělou příležitostí otevřít Kafku a číst: „Někdy se to tak zdá: máš ten a ten úkol, k jeho provedení tolik sil, kolik je zapotřebí…, máš dost času i chuť k práci. Kde je překážka, která by ti znemožnila splnit obrovský úkol? Neztrácej čas hledáním překážky, třeba tu žádná není."

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde.