Solidní diktatura

Datum: 5. 6. 2013, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Solidní diktatura

Výrok ministra zahraničí Karla Schwarzenberga o „solidní rodinné diktatuře" v Azerbajdžánu lze kritizovat jako poškozování vztahů se zemí, kde má řada českých firem své obchodní zájmy anebo ho naopak pochválit jako zásadový lidsko-právní postoj.

Zahraniční politika je odjakživa mix pragmatizmu a idealismu. Většinou má na vrch pragmatizmus, ale jsou situace, kdy už nelze mlčet k brutálním represím. Potíž s našimi ministry zahraničí je v tom, že na každou situaci mají jiný metr a co u jednoho diktátora zásadně odsuzují, to u jiného diskrétně přejdou mlčením.
 
Na zahraniční politice Karla Schwarzenberga je problematické, že nevíme, čí zájem hájí a čí postoje reprezentuje. Pokud má problém s diktaturou v Azerbajdžánu, čekali bychom, že se ohradí i proti aktuálnímu pošlapávání demokracie tureckým premiérem Erdoganem. A jestliže podporuje boj proti terorismu, asi by měl podpořit syrského prezidenta Assada po té, co se doví, že syrská islamistická opozice zmasakrovala syrskou křesťanskou vesnici…
 
Při pohledu na naši zahraniční politiku se vnucuje pocit, že našim zahraničně politickým zájmem bývá zahraničně politický zájem velmoci, které se zrovna podbízíme. Zatímco v minulosti to šlo svést na diktát, neboť nás spřátelená velmoc držela pod krkem, nyní běží o ryzí servilnost. Ministr se navíc podbízí velmocím, které mají svůj zenit za sebou, a jejich zahraničněpolitickým zájmem se stává kdejaká špatnost. Místo zahraniční politice přihlížíme krátkozrakému a nepragmatickému zahraničnímu politikaření. Obhajuje-li ministr své ne zcela srozumitelné kroky slovy „vím, co dělám", zní to hrozivě. S takovým vysvětlením si vystačí kdejaký „solidní diktátor".

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde