Světlo z Bruselu

Datum: 6. 8. 2012, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Světlo z Bruselu

Proti šetření energií lze těžko protestovat. Provoz moderní společnosti je tak energeticky náročný, že pouze zvyšovat výrobu elektřiny nestačí. Jakmile se tedy má za prokázané, že při úsporných zářivkách lze ve srovnání s klasickými žárovkami získat více světla s nižší spotřebou elektřiny, stará dobrá žárovka to má spočítané.

Její výroba se utlumuje podle harmonogramu Evropské unie. Jednoho dne se doprodají zásoby a pak už bude žárovek jenom ubývat, až nakonec zhasne ta poslední.

Na loučení s žárovkou je ovšem zvláštní, že k němu nedochází dobrovolně, nýbrž nařízením shora. Klasickou žárovku nelze upřednostnit v soutěži. Byla diskvalifikována. Jestliže jsou ale konkurenční produkty tak výhodné, jak se nám tvrdí, proč klasické žárovky nezaniknou jednoduše na nezájem? Proč nestačí říct, že koupí klasické žárovky vyhazuje spotřebitel peníze oknem? Proč je třeba mu ve vyhazování peněz oknem násilně zabránit zákazem výroby? Kdo je kompetentní říct, že dosažení úspory má přednost před právem svobodně zvolit?

Jestliže umíme vyjmenovat řadu výrobků, které se legálně vyrábějí a prodávají, přestože jsou zjevně škodlivější než klasická žárovka, pak nám ta eurounijní iniciativa musí být podezřelá. Úředníci v Bruselu byli ve věci žárovek nejspíše osvíceni vlivnými lobbyisty. Nakonec nepůjde o to, kolik se ušetří, ale kolik se vydělá. Spotřebuje-li se méně žárovek, budou dražší.

Spotřebujeme-li méně elektřiny, bude dražší. Pokud budou nové zářivky svítit za hubičku, přestaneme vypínat. Nebude důvod šetřit. K tomu se pak ukáže, že nové zářivky nejsou tak nezničitelné, jak se tvrdí a že životní prostředí poškozují taky. Žárovku nám to už ale nevrátí.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde