Jeden za tisíc

Datum: 19. 10. 2011, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Jeden za tisíc

Propuštění tisícovky odsouzených Palestinců výměnou za jednoho uneseného izraelského vojáka je matematicky vzato špatný kšeft.

O matematiku ale nejde. Pozná se to podle toho, že výměnu současně oslavují jak v Palestině, tak v Izraeli. Všichni si připadají jako vítězové a na chvíli to zas vypadá, že existuje šance dobrat se míru. Gesto dobré vůle někdy svede víc, než nesmiřitelně si stát za svým. Vedle humanitárních důvodů má vydání pět let zadržovaného vojáka a vězněných radikálů i důvody politické. Obě strany vleklého konfliktu potřebují občas udělat dobrý dojem na mezinárodní společenství, povzbudit sympatizanty a ztlumit kritiku. Bez toho, že se dohodnou alespoň na výměně vězňů, by bylo bezpředmětné věřit, že se mohou dohodnout na čemkoli jiném.

Skeptici fandící Palestincům namítnou, že Izrael stejně nezruší osady na okupovaných územích a izraelská armáda nepřestane Palestince šikanovat. Naopak skeptici sympatizující s Izraelem zůstanou přesvědčeni, že palestinští radikálové nepřestanou s terorem a do akcí proti Izraeli že se zapojí i řada právě propuštěných vězňů. Nakonec na slova skeptiků nejspíše dojde, ani výměny uskutečněné v minulosti izraelsko-palestinský problém nevyřešily. To ale neznamená, že dát uvězněným svobodu a s ní i šanci zvolit mír, je zbytečné. Ve sporu, který stejně nikdy nebude mít vítěze je možná právě výměna vězňů tím jediným, co má praktický smysl. Obraz nepřítele dostává trhlinu, když propuštěný voják hlásí, že se s ním nezacházelo špatně. Podobně Palestinci musí vidět, že jejich nepřátelé drží slovo a propustí druhou polovinu vězňů i po té, co už mají svého vojáka doma. Jistě, je to málo, ale aspoň něco.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde