Černá Hora

Datum: 14. 10. 2011, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Černá Hora

Když už to vypadalo, že od fotbalové reprezentace pro jistotu nemáme nic očekávat, probili se naši borci na poslední chvíli do baráže.

Cesta na Mistrovství Evropy vede přes Černou Horu, o které teď zjišťujeme, že dvakrát remizovala s Anglií a ve skupině předstihla Švýcarsko, Wales a Bulharsko. Navíc jsou podle statistik Černohorci doma téměř neporazitelní. Jenomže poslední zápas s Litvou se našim mimořádně vydařil. Potěšily jak dvě proměněné penalty, tak dva góly ze hry a rázem je z toho pocit, že se vezeme na vítězné vlně.

Fotbalové fandovství se obtížně vysvětluje. Kdo mu nepropadl, bývá překvapen, jak málo stačí, aby se divákova euforie změnila na zoufalství a depresi. Anebo naopak jak fandové umějí včera zatracované fotbalisty vynášet po několika dobrých výsledcích do nebe. Dění kolem kulatého nesmyslu, jak se říká fotbalovému míči, je veskrze emocionální. Chtít po milovnících fotbalu rozumný nadhled, odstup a objektivitu je marnost nad marnost. Takové vlastnosti jsou užitečné sázkaři, který tipuje výsledek. Fandu zajímají jen výhry, a pokud jeho tým nedokáže vyhrát zaslouženě, spokojí se i s výhrou nezaslouženou, ke které dojde zázrakem.

Objektivně je Černá hora soupeř, kterého lze vyřadit a současně je to tým, na kterém není problém vylámat si zuby. Protože to může dopadnout jakkoli, proč nepředvídat, že to dopadne dobře? Španělé jsou zapomenuti. Baroš je Bílkovi po Litvě odpuštěn. Rosický se hodí, ale víme, že to jde i bez něj. A pak: dříve nebo později se naši odrazí ode dna. Na staré úspěchy navážou noví hráči. Vysvětlení, proč naši začnou ty ostatní porážet, nikdo nemá. Víme jen, že se to už víckrát stalo a proto víme, že to přijde zas.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde