Americké tajnosti

Datum: 30. 11. 2010, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Americké tajnosti

Zveřejnění neveřejných zpráv amerických diplomatů na internetu někoho pobavilo, někoho rozzlobilo, ale nikoho nepřekvapilo.

Tak nějak jsme si úroveň oněch „tajností“ představovali. Postřehy diplomatů o politických prominentech jsou místy prostořeké, nicméně trefné. Že jsou diplomati na půl úvazku špioni, je stará vesta. A že američtí politikové svět pozorují a komentují s neskrývanou imperiální arogancí? Tak je tomu přeci odjakživa.

Co stojí za debatu, je oficiální americké pohoršení nad tím, že se vyzrazují tajnosti. Selský rozum říká, že kdo chce, aby se o něčem nevědělo, má podle toho s informacemi nakládat. Odpovědnost za únik utajované diplomatické pošty nese ten, kdo informace neohlídá, nikoli ten, kdo se k nim dostane a dá je k lepšímu. Veřejné čtení americké diplomatické pošty je v tomto smyslu hlavně trapasem, velkou ostudou. Pokud se někdo v USA domnívá, že únik informací ohrožuje národní bezpečnost, měl by se viník hledat na tamním ministerstvu zahraničí mezi správci počítačové sítě.

Za šanci nahlédnout do zákulisí politiky buďme vděčni, i když to, co spatřujeme, vůbec není povzbudivé. Jestliže nejmocnější země světa tvoří svou zahraniční politiku na základě podobných diplomatických drbů, jinde to asi nebude jiné. Hlavní poučení z masivního úniku amerických tajností tedy je, že nemá smysl dělat si jakékoli iluze o kompetenci lidí, kteří řídí svět a rozhodují o budoucnosti miliónů a miliard lidí. Je dobré vědět, že neobyčejnou mocí disponují velmi obyčejní lidé, co si o sobě jenom hodně myslí. Američtí diplomaté, co jsou zrovna na tapetě, přitom budou lepší průměr. Hrůza pomyslet, co si mezi sebou tajně svěřují ti naši!

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde