Věřit či nevěřit?

Datum: 11. 8. 2010, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Věřit či nevěřit?

Když se vláda uchází o důvěru poslanecké sněmovny, je to docela dobrá příležitost položit si otázku, jestli se jí dá věřit.

Snazší to mají mladí, kteří ještě nepřišli na to, co jsou politici zač a lidé s amnézií, tedy ti co trpí ztrátou paměti. Není-li ovšem člověk naivka, fanatik anebo marod na hlavu, politikům zpravidla nevěří. Nedůvěryhodné samozřejmě nejsou jen vlády, které dostávají důvěru od nedůvěryhodných politiků, ale také politická opozice, která nedůvěryhodné vládě vyslovuje nedůvěru. Je dobré mít stále na paměti, že kdyby místo politiků, kteří vyhráli, vyhráli ti, kteří prohráli, byla by to úplně stejná katastrofa.

Kdyby se nám politici nepletli do života, mohli bychom je ignorovat. Jenomže se pletou a míní plést stále víc. To je důvod, proč rozumní lidé nečekají, že je před nebezpečnými politiky ochrání jiní nebezpeční politici. Aktivní občané dávají hlavy dohromady a přemýšlejí, jak se bránit. Čerstvě stojí za pozornost kritické prohlášení iniciativy ProAlt „Společnost se škrtnout nedá“. Kdo je gramotný a baví ho používat rozum, uvítá toto nezávislé kritické zamyšlení jako vítaný doplněk k programovému prohlášení vlády, které je mimochodem také sepsáno čtivě.

Možnosti jak vládě nevěřit jsou v zásadě dvě. Ta první je založena na zkušenosti: proč by měli být najednou politici důvěryhodní, když ještě nikdy nebyli? Důvěryhodný politik je zkrátka „zvíře, které neexistuje“. Druhá možnost je náročnější. Nenechat se mediálně zmasírovat provládní propagandou a o tom co politici tvrdí, plánují a předvádějí svobodně přemýšlet a diskutovat. Výsledek je nakonec stejný, politikům se věřit nedá, ale ten druhý přístup je poctivější.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde