Růžek
ikonka
Zdroj: TZ, Bc. Egon Havrlant, tiskový mluvčí nemocnic Zlínského kraje

Datum: 9. 12. 2020, autor: ikonka autora Redakce , Funkce: ikonka tisku Tisk

... Zlínský kraj ...

ilustracni obrazek

 

Docent Tomáš Gabrhelík: Sáhli jsme si na dno a rád bych věřil, že už jsme se od něj odrazili


Prakticky nepřetržitá výměna aktuálních informací na chatu se členy krizového štábu zlínské nemocnice i na společném chatu nemocnic Zlínského kraje. Videokonference, tabulky, reporty. Koordinace přesunů pacientů, ale také ventilátorů a další zdravotnické techniky mezi nemocnicemi. A k tomu všemu samozřejmě práce lékaře u covidových i necovidových pacientů ve vážném stavu a řízení největšího pracoviště intenzivní péče v kraji. To vše za situace, která je pro celý svět nová - v době pandemie koronaviru. Tak lze v kostce popsat, jak nyní vypadá pracovní program docenta Tomáše Gabrhelíka, primáře Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, který je zároveň krajským koordinátorem intenzivní péče ve Zlínském kraji. Rozhovor pro krajský Magazín 21 vznikl 23. listopadu 2020.

 

Co přesně práce koordinátora obnáší a jak Vám vstupuje do běžného pracovního života?

Tato práce obnáší plánování lůžkových kapacit intenzivní péče, koordinaci mezi nemocnicemi Zlínského kraje, spolupráci na plánování a zvládnutí krizové situace v celé republice a řadu schůzek v rámci vedení kraje a Krajské hygienické stanice. Časově je to náročné, vyřizuji násobně více telefonátů a e-mailů, než jsem byl dosud zvyklý. Rozesílám reporty na všechny strany, účastním se jednání krizového štábu, telekonferencí, schůzek. Nesmím opomenout odbornou práci v oddělení, kdy se snažíme dát našim pacientům co největší šanci. Koordinace intenzivní lůžkové péče je klíčová, její kapacita je nejužším hrdlem celého systému zdravotní péče, přičemž právě v intenzivní péči se rozhoduje, jestli tato pandemie bude mít oběti a kolik jich ve finále bude.
 

O čem všem musíte mít přehled, jak se změnila Vaše práce v nemocnici?

Jsem v každodenním kontaktu s desítkami lidí v nemocnici i mimo ni. Na našem oddělení jsme od začátku pandemie museli zvýšit frekvenci vizit u pacientů hospitalizovaných s koronavirem, protože stav kriticky nemocných s tímto onemocněním je mnohdy velmi dynamický. O našich pacientech nyní s kolegy mluvíme mnohokrát denně, neustále konzultujeme další postup, kontakt je intenzivnější, jsme ve spojení kdykoliv během dne bez ohledu na to, jestli je všední den nebo víkend.
 

S kým jste nejčastěji v kontaktu kvůli výkonu pozice koordinátora, s kým jednotlivé kroky komunikujete?

Nejdůležitějšími spojkami v jednotlivých nemocnicích v Uherském Hradišti, Vsetíně a Kroměříži, ale také v nemocnici ve Valašském Meziříčí jsou pro mě tamní primáři anesteziologicko-resuscitačních oddělení. Pak samozřejmě konzultuji konkrétní postup a opatření v našem regionu s národním koordinátorem intenzivní péče v České republice panem profesorem Vladimírem Černým a také s ředitelem zlínské nemocnice a předsedou představenstev nemocnic Zlínského kraje Radomírem Maráčkem.

 

V čem je podzimní pandemie koronaviru odlišná oproti jaru?

Vysoké počty pacientů, kteří v této souvislosti potřebují hospitalizaci, jsou patrné ze všech statistických dat. Ale důležitým rozdílem je také průběh onemocnění, který je ve druhé vlně rozhodně těžší. Máme zkušenosti s pacienty, kteří přijedou z domu z plného zdraví a okamžitě je nutné umístit je na umělou plicní ventilaci, protože jsou na hraně života a smrti. Jiní pacienti se do takového stavu dostanou třeba za několik dnů po přijetí do nemocnice. U některých pacientů k takovému zhoršení během hospitalizace nedojde nebo to nejhorší období zvládnou díky vysokotlaké oxygenaci (přístroj HFNO), tedy nemusíme je uvést do umělého spánku, zaintubovat a nasadit umělou plicní ventilaci. U každého je to jiné.

 

Dá se předem odhadovat, u koho bude průběh onemocnění těžší? Třeba podle věku nebo zdravotních komplikací?

V České republice máme stejné zkušenosti, jako odborníci v zahraničí. Mluvil jsem s kolegy v Itálii, v Rakousku, v Norsku či v Británii. Vyskytnou se spíše ojedinělé případy, kdy vážně onemocní člověk okolo čtyřicítky. Drtivá většina pacientů s vážným průběhem onemocnění má už nějakou chronickou chorobu, jsou krátce po operačním výkonu nebo mají také velkou nadváhu, cukrovku a podobně.

 

Jaká je teď aktuální situace v nemocnicích Zlínského kraje? Dá se říci, že jsme z nejhoršího venku?

Dá se určitě říci, že u nás pandemie vrcholila na počátku listopadu, kdy jsme se ve všech nemocnicích blížili stropu našich kapacitních možností. Obsazeno bylo tehdy v pěti nemocnicích přes pět set lůžek vyčleněných pro covidové pacienty. Zároveň nám v provozu chybělo přes sedm set zdravotníků, kteří byli doma s covidem či jinými diagnózami. Počty pacientů na standardních lůžkách už druhý týden naštěstí klesají, ale v intenzivní péči není zatím pokles tak zřetelný, protože pacienti v závažných stavech vyžadují delší hospitalizaci. Kolegové už se po uzdravení také ve větší míře vracejí, i když stále jich v provozu chybí přes pět set. Po celou dobu jsem neměl obavy, že by nebyly léky nebo dostatek ventilátorů či jiné techniky pro naše pacienty. Po této stránce jsme byli a jsme ve Zlínském kraji dostatečně připravení. Moje největší obava souvisela s vysokým počtem nemocného personálu. Sáhli jsme si na dno, ale rád bych věřil, že už jsme se od něj odrazili.

 

Co bude nejdůležitější v dalším období? Můžeme se na další vlny nějak připravit?

Máme zpracované krizové scénáře na hromadná neštěstí, rozsáhlé dopravní nehody, teroristické útoky, ale na to, co zažíváme letos, se opravdu připravit nedá. Nerad bych veřejnost znervózňoval, ale na místě není ani velký optimismus. Měli bychom pořád myslet na to, že koronavirus tu je, a že je stále na místě, abychom všichni dodržovali nastavená epidemiologická pravidla. Co jsme si vyzkoušeli a co nás určitě může těšit, že vzájemná spolupráce mezi našimi nemocnicemi ve Zlínském kraji je skvělá. A pochválit musím i všechny kolegy za nasazení, ochotu pomáhat, entuziasmus, a také rozvahu, se kterou řeší tuto fyzicky i psychicky náročnou situaci mnohdy na úkor svých rodin a osobního života. Jsem jim za to vděčný a patří jim můj obdiv.

Za rozhovor poděkoval Egon Havrlant, doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D.

 

Narodil se v roce 1972 ve Zlíně. Vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Studia úspěšně dokončil v roce 1997 a po absolvování nastoupil na ARO ve Zlíně. Od roku 2001 pracoval na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Olomouci, kde se stal roku 2009 primářem. Má zkušenosti z několika pracovních pobytů v zahraničí. V roce 2014 nastoupil do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně jako primář Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Je ženatý a má 2 dcery.

 

Krajský Magazín 21, prosinec 2020

 

Zdroj: TZ, Bc. Egon Havrlant, tiskový mluvčí nemocnic Zlínského kraje

 

 

 

reklamni prouzek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tyto informace byly vytištěny z portálu Kroměříž.cz [www.kromeriz.cz] – průvodce městem i regionem.
Veškerý obsah je chráněn autorským zákonem a jeho zneužití pro jiné než osobní účely je postižitelné dle Zákona Autorského a pozdějších předpisů.

© 2006, Kroměříž.cz

 
 
 
Ubytovámí
Ubytování ve městě

Music club TABU

Jediný DESIGN CLUB v Kroměříži. GOOD DRINKS - GOOD FRIENDS - GOOD MUSIC - 80. a 90. ...

Restaurace ikona
Restaurace

Restaurace a kavárna Scéna

Nabízíme posezení v příjemném prostředí kavárny a restaurace s širokým výběrem jídel ...

Pamětihodnosti ikona
Pamětihodnosti

Historie města

... přezdívané Hanácké Athény ... Prvopočátky města jsou přisuzovány trhové vsi, k...

Kostel sv.Jana Křtitele

Stavitelství vrcholného baroka na Moravě představuje kostel sv. Jana Křtitele na Masa...

Muzeum Kroměřížska

Muzeum Kroměřížska má své sídlo v Kroměříži, ale spravuje také Zámek Chropyně, Muzeum...

Sněmovní sál

Po požáru zámku v roce 1752 shořelo druhé poschodí a střecha severozápadního křídla z...

 
 
 

Hledáte dům, byt, pozemek

.. či pronájem v Kroměříži? Katalog zde.

Městský úřad v Kroměříži

Potřebuji vyřídit na MěÚ v Kroměříži...

Televizní program

Přehled reportáží, pořadů a jejich obsahy.

inzerce

Zápis firem do katalogu

Kroměříž.cz nabízí firmám: propagaci Vaší značky, produktů či služeb, způsob zviditelnění Vaší firmy, informace pro stávající i případné klienty o Vaší nabídce, výrobcích či službách firmy, inzerci na internetu, efektivní formy propagace za příznivé ceny. Napište nám na redakce@kromeriz.cz ...


Důležitá telefoní čísla

 

Užitečné odkazy na internetu

Policie ČR, Městská policie
573 331 153, 573 321 156
 
Počasí
TAXI
573 341 020, 777 686 858
 
Mapy
MÚ Kromeríž
573 321 111
 
Jízdní řády
Infocentrum regionu
573 331 473, 573 334 191
 
Rezervace ubytování
Rychlá lékarská pomoc, LSPP
155, 573 322 580, 573 322 263
 
Kulturní přehledy

Služba a provozovatel:

Kroměříž.cz, Copyright © 1997 - 2007.
Reaia s. r. o., Inetrans, Poski.com
Informace o serveru Kroměříž.cz

Vstup pro inzerenty

Zadejte své přihlašovací jméno a heslo.
V případě, že jste osobní údaje zapomněli,
kontaktujte technickou podporu.
OK
růžek levý růžek pravý