Kroměříž uctí památku posledního městského rabína a jeho rodiny kameny zmizelých

Datum: 3. 8. 2017, autor: Redakce , Funkce: Tisk

... MÚ Kroměříž ...

Kroměříž uctí památku posledního městského rabína a jeho rodiny kameny zmizelých

Kroměřížská radnice chystá instalaci čtyř takzvaných kamenů zmizelých, které připomenou tragické osudy tamních Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí památku Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodiny. Žili v Moravcově ulici v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi.

„V Kroměříži byla silná židovská komunita. Na místě bývalé synagogy stojí dnes kulturní dům, celá Moravcova ulice byla v podstatě židovská. Umístěním kamenů zmizelých si připomeneme pohnuté osudy někdejších obyvatel města. Navíc mohou do Kroměříže přilákat zájemce o historii,“ uvedl starosta Jaroslav Němec. Rabín Astel zahynul v Osvětimi v roce 1941, jeho žena a dva synové tamtéž v roce 1944. Kameny, které je připomenou, se v Moravcově ulici objeví na podzim.

V Kroměříži byl první kámen zmizelých instalován na podzim roku 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí. Brand zemřel v roce 1942 ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku.

Návrh na umístění kamenů zmizelých předložila ředitelka Knihovny Kroměřížska a městská zastupitelka Šárka Kašpárková. Na přípravě se podíleli i ředitelka Státního okresního archivu Kroměříž Jitka Zezulová, zástupkyně ředitele Muzea Kroměřížska Markéta Mercová a vedoucí radničního odboru kultury a cestovního ruchu Pavel Zrna. Město by v budoucnu chtělo v ulicích rozmístit i další kameny zmizelých. Zmíněná skupina postupně dohledává údaje o dalších obětech holocaustu.

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Za druhé světové války bylo zavražděno 259 Židů z Kroměříže. Komunita byla po válce obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine - obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.

Zdroj: TZ, MÚ Kroměříž, Jan Vondrášek