Objevy pozůstatků historické kanalizace

Datum: 17. 3. 2016, autor: Redakce , Funkce: Tisk

Muzeum Kroměřížska

Objevy pozůstatků historické kanalizace

V posledních letech realizovaly Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. opravu městské kanalizační sítě na Riegrově náměstí. Ačkoliv použitá stavební technologie archeologům v jejich pozorování příliš nepřála, v případě stavební jámy u šachty č. 2 byla situace jiná. V hloubce téměř 3 m pod úrovní vozovky narazili pracovníci VAKU na dochovanou část zděné barokní kanalizační stoky pocházející z druhé poloviny 17. století.

Archivní prameny, konkrétně Kniha obecních účtů  města Kroměříže uvádí, že zděný kanál neboli „rynštok klenutý cihlami“ vykopal v letech 1674 až 1675 havíř Jiří Lammer. Jak písař zaznamenal, obec  za  práci Lammerovi  zaplatila  75 zlatých a k tomu ještě přidala  měřici pšenice, devět měřic žita, půl měřice hrachu, 30 liber sýra, bečku piva a 20 liber loje na svíčky. Kanál vedl z radničního (pivovarského) sklepa přes bývalý obecní dvůr (dnes dům  č. p. 190), protínal napříč Riegrovo náměstí (dříve Nový, Zelný nebo Koňský rynk), pokračoval průjezdem dnešního domu č. p. 144 a ústil do někdejšího hradebního příkopu (přibližně v místech Pedagogické školy). Kanál odváděl vodu z měšťanského pivovaru vedle radnice a zároveň, jako sběrný kanál, stahoval dešťovou vodu, splašky a často  i  „neřádstva ze záchodů“ z přilehlé domovní zástavby v západní části Riegrova náměstí a zčásti i z Kovářské ulice.

Odkrytý korpus barokní stoky o světlosti  přibližně  130 x 80 cm byl vybudován ze smíšeného zdiva (lomového pískovce a cihel) na maltu, přičemž klenba byla pečlivě vyzděna z cihel. Její průběh je zachycen na plánu městské kanalizace z první poloviny 19. století. Sběrné neboli hlavní kanály bývaly průlezné, opatřené postranními výstupky a z úrovně ulic nebo domovních průjezdů přístupné čistícími šachtami. Nahodilé odkrývání povětšinou již nefunkční historické kanalizace vybudované v 17. až 19. století  vedlo často ke vzniku romantických představ o tajných únikových a spojovacích chodbách  v kroměřížském podzemí. Pro archeologické pracoviště kroměřížského muzea jsou stavební aktivity v historickém jádru města vítanou příležitostí dokumentovat nejen archeologická souvrství, která se tu po staletí vytvářela, ale také zaniklou městskou infrastrukturu.

autor textu: Helena Chybová

Zdroj: muzeum-km.cz