Dobrá smrt

Datum: 17. 12. 2015, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Dobrá smrt

Hospice, tedy domy kde se pečuje o nevyléčitelně nemocné, jsou u nás stále ještě vzácné. První vznikl před dvaceti lety, dnes jich je sedmnáct. Každý, kdo s hospicem, čili s lidmi, kteří se starají o umírající, přišel do kontaktu, hovoří o nich s velkým uznáním a respektem. Přesto jde o instituce, které mají notoricky nouzi o finance. Důstojná smrt zdá se v naší společnosti není prioritou. Jsme zcela upjati na život, na to, jak ho zachraňovat a prodlužovat a pouze neochotně si připouštíme, že jednou skončí. Na lidi, mluvící o tom, jak by měly vypadat poslední dny člověka, se pohlíží téměř jako na posly špatných zpráv.

Hospic je synonymem dobré smrti. I ti, kteří na smrti nic dobrého nespatřují, si přejí opustit tento svět smířeni se svým životem, neumírat tedy v úzkosti, bolestech a v samotě. Podobně jako není jedno, jak člověk žije, není lhostejné ani to, jak umírá. Dopřát člověku jeho poslední chvíle ve společnosti lidí vlídných, laskavých, je projevem úcty k lidskému životu, který má cenu do poslední vteřiny. Není tomu prostě tak, že kdo nemá šanci se uzdravit je zbytečný. Smrt odjakživa byla a navždy zůstane tajemstvím, mystériem.

Pro materialisty je smrt koncem, pro mystiky probuzením ze snu, kterému říkáme život. Jsou lidé, kteří se na smrtelné posteli ohlížejí zpět a jsou tací, kteří s nadějí hledí vpřed. Ať už je to ale jakkoli, stát by měl potřebám hospiců velkoryse vycházet vstříc, neboť tyto prokazují poslední službu živým. Úroveň každé společnosti se měří jejím vztahem k těm nejslabším, nejzranitelnějším, nejpotřebnějším. Každý má mít šanci na dobrou smrt. A hospic je místem, kde duchovně platí „ konec dobrý – všechno dobré".

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde....