Hebrejská abeceda

Datum: 23. 10. 2013, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..výstava Pavla Holeky ..

Ve čtvrtek 31. října 2013 v 17 hodin bude v Muzeu Kroměřížska ve výstavní síni PORTÁL zahájena výstava Pavla Holeky Hebrejská abeceda ( o autorovi viz www.pavelholeka.cz ). Po vernisáži setkání s autorem. Výstava trvá do 1. prosince 2013.

Pavel Holeka, kolážista, básník spisovatel a překladatel se narodil v roce 1945 ve Dvoře Králové a žije v Praze.

Mnohokrát samostatně vystavoval a je i autorem knižních obálek a plakátů. Jeho dílo Hebrejská abeceda vyšlo v roce 2009 v nakladatelství Arbor Vitae.  V roce 2010 obdržel za tuto knihu v soutěži Památníku národního písemnictví Nejkrásnější české knihy roku 2009 Cenu ministra kultury.

Na výstavě budou prezentovány originály - 22 koláží a meditativních textů. Každá koláž je vždy doplněna o krátký básnický text, vyjadřující to, o čem vypovídají hebrejská písmena, což je pak výtvarně - metodou koláže - vyjádřeno lidskými postavami, zvířaty, různými předměty, které doplňují „korpus“ hebrejského písma. Blíže níže v textu Gustava Erharta.

Výstava je doprovodnou akcí k již 20. konferenci „Židé a Morava“, která se uskuteční 13. listopadu 2013 v Muzeu Kroměřížska ( více v příloze ).

Gustav Erhart - Hebrejská abeceda Pavla Holeky

z doslovu ke knize Hebrejská abeceda / Mezi dvěma světy, Arbor vitae, Řevnice, 2009

Mnohovýznamový, zároveň ale pozoruhodně celistvý  fenomén všech 22 písmen hebrejské abecedy, v neposlední řadě i v ohledu a souběhu numerickém, stejně jako jedinečný estetický náboj jejich kaligrafického vyjádření, je jak známo od pradávna vděčným předmětem nejrůznějších výkladů, spekulací,  rozborů, zkoumání a interpretací. Od pohledů charakteru  povýtce lingvistického, až po esoterní hlubinné sondy, vycházející ze složité kombinatoriky kabalistické, v současnosti ovšem bohužel stále více devalvované módní vlnou nejrůznějších taky-mystiků a rádoby "zasvěcených" šarlatánů.

Zcela jiný přístup zvolil při svém interesu o tuto oblast  pražský výtvarník Pavel Holeka (r. 1945), jehož grafický soubor čítající právě dvaadvacet (!) na sebe volně navazujících listů,  představuje především nový a zcela specifický přínos do dějin naší a nebojme se říci i celosvětové koláže. Pozoruhodné výtvarné techniky, jejíž počátky nachází její dosud patrně největší znalkyně, německá kunsthistorička Herta Wescherová (1899 – 1971),  již ve starém Japonsku století dvanáctého.

Každý z Holekových (na koláž nezvykle „odlehčených“) obrazů provází krátký básnický text, organicky doplňující (zdaleka ne však  didakticky vykládající) to, o čem vypovídají v různých velikostech po celé ploše rozhozená hebrejská písmena a je provázející lidské figury (především bájní héroové, děti a starci) různá zvířata (ryby, motýli, opice, hadi) či  předměty denní potřeby (vesnické domky, číše, hodiny, noty, hole, terče a posléze i hřbitovní tumby). Jejich symbolika je evidentní, jejich dešifrace však již mnohem složitější a nejednoznačná, neboť každý jednotlivý  divák má dostatek prostoru k vlastnímu  přístupu, vnímání a pocitu. Sugestivní obraz mu "toliko" napomáhá k otevření dveří do komnat, kde již přebývá tajemství, a to tajemství  nejpodstatnější – vlastní smysl  lidského bytí, na který si musí každý z nás odpovědět sám.