Duchovní osa Moravy

Datum: 14. 4. 2013, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..propojí Olomouc a Kroměříž ..

Olomouc a Kroměříž propojí Duchovní osa Moravy

Novou podobu a vyšší úroveň bude mít spolupráce Muzea umění Olomouc, Arcibiskupství olomouckého a Národního památkového ústavu v Kroměříži. Ve snaze o těsnější propojení tradičních turistických cílů – Olomouce a Kroměříže – a intenzivnější využití jejich potenciálu v oblasti cestovního ruchu se tyto tři instituce dohodly na realizaci projektu Duchovní osa Moravy (D.O.M.). Zájem na vzniku společného návštěvnického programu kroměřížského zámku, Arcidiecézního muzea Olomouc a olomouckého Arcibiskupského paláce stvrdili v Kroměříži jejich zástupci podpisem společné deklarace.

„Muzeum umění, arcibiskupství a kroměřížský Národní památkový ústav projektem Duchovní osa Moravy chtějí rozvíjet již fungující spolupráci. Jejím středobodem je Arcidiecézní muzeum Kroměříž, které sídlí v kroměřížském zámku a spravuje a představuje světově proslulé arcibiskupské sbírky. Zkušenosti a hlavně vědomí nedostatečně využitých možností nás vedly k přesvědčení, že je třeba vytvořit nový turistický produkt, společný program, který propojením jednotlivých objektů a jejich expozic umožní návštěvníkovi Olomouce a Kroměříže získat úplný přehled o významu a šíři aktivit spojených s tisíciletým působením olomoucké arcidiecéze na Moravě,“ osvětlil vznik a základní ideu projektu jeho iniciátor Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc.

„Spolupráce arcibiskupství a Muzea umění nese dlouhodobě krásné plody a je ukázkou skvělé součinnosti mezi církevní a státní institucí. Jejím motorem je především zodpovědnost za dědictví minulých generací. Jeden bez druhého by takové dílo dnes nedokázal. Dobrá zkušenost nás vede k rozhodnutí rozvinout další spolupráci, aby třetí největší galerie u nás měla i podle návštěvníků to místo, které jí patří. Doufám, že pak budou následovat i jiné oblasti, kde by mohla být pro společnost spolupráce církve a státu velmi přínosná,“ pochvaloval si spolupráci s Muzeem umění Olomouc olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„Projekt D. O. M. je přirozeným vyústěním spolupráce všech tří subjektů, jejich snahy zprostředkovat návštěvníkům dějiny diecéze a jejího vlivu na vývoj Moravy. Každý přistupuje k tomuto úkolu způsobem sobě vlastním a často se v tom potkáváme. Nyní deklarujeme ochotu a vůli podřizovat své aktivity společnému cíli,“ komentoval nový projekt Jan Slezák, ředitel Národního památkového ústavu v Kroměříži.  

Jakou konkrétní podobu bude projekt D.O.M. mít? Podle Zatloukala má vzniknout nejpozději v roce 2015 společná prohlídková trasa prolínající kroměřížským zámkem, Arcibiskupským palácem a Arcidiecézním muzeem Olomouc. Každý z objektů přitom bude prezentovat dílčí téma vztahující se k bohatým kulturním a duchovním dějinám arcidiecéze. „Například v olomouckém Arcibiskupském paláci se expozice zaměří na duchovní dějiny arcidiecéze, v Arcidiecézním muzeu na umělecký mecenát a v Arcibiskupském zámku a zahradách v Kroměříži by dokumentovali historii bohaté sítě rezidencí a politicko-hospodářskou správu arcidiecéze,“ vyjmenoval s tím, že projekt důsledně propojí výstavní, publikační, edukačně-prezentační a marketingové aktivity.

Duchovní osa Moravy, jejíž realizace se neobejde bez spolupráce s místní samosprávou, ale také s agenturami cestovního ruchu nebo podobnými projekty v zahraničí, počítá i s nezbytnými úpravami a vizuálním sladěním výstavních sálů a vznikem společného knižního průvodce. „Například v Arcibiskupském paláci dosud není prostor pro stálou expozici, v Arcidiecézním muzeu Olomouc bude třeba stávající expozici vhodně doplnit a obměňovat a v kroměřížském zámku budeme muset projekt skloubit s probíhajícími stavebními, expozičními a provozními úpravami,“ doplnil Zatloukal. Prvotní náklady spojené s D.O.M. si přitom každá ze stran uhradí z vlastních zdrojů, současně ale budou hledat podporu v evropských či regionálních dotačních titulech.

Zatloukal věří, že nový turistický produkt, který může zvýšit atraktivitu Olomouce a Kroměříže, se podaří alespoň dílčím způsobem uvést v život již v letošním roce. „Podpis společné deklarace je nezbytný první krok. Teď už se můžeme pustit do samotné realizace,“ dívá se iniciátor projektu optimisticky do budoucnosti.

Které objekty propojí Duchovní osa Moravy?

Arcibiskupský palác v Olomouci

Arcibiskupský (dříve biskupský) palác v Olomouci je nejrozsáhlejším rezidenčním objektem v historickém jádru města Olomouce. V pořadí je již čtvrtou rezidencí olomouckých biskupů. Původní renesanční palác byl postaven biskupem Stanislavem Thurzem. Do barokní podoby jej nechal upravit biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna v druhé polovině 17. století.  Svou dnešní podobu i výzdobu dostal palác po požáru v roce 1904. V současné době je sídlem olomouckého arcibiskupa. Po důkladné rekonstrukci byl palác na jaře roku 2011 zpřístupněn veřejnosti jako prohlídkový objekt.

Arcidiecézní muzeum Olomouc

Muzeum evropského významu a jediné svého druhu v České republice pro duchovní výtvarnou kulturu 12. až 18. století. Bylo slavnostně otevřeno

1. června 2006. Sídlí v rekonstruované národní kulturní památce Přemyslovský hrad (kapitulní děkanství, věž s kaplí sv. Barbory a románský biskupský palác). Areál je dokladem tisíciletí stavebního vývoje a patří k nejstarším trvale osídleným lokalitám střední Evropy (nálezy kolem r. 4000 př. n. l.). V r. 1306 zde byl zavražděn poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. Stálá expozice představuje v 16 sálech přes 300 děl od románského slohu po baroko včetně slavné Šternberské madony či kočáru biskupa Troyera.

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži právem patří k nejvýznamnějším zámeckým komplexům v českých zemích. Jeho historie je neodmyslitelně spjata s působením olomouckých biskupů a arcibiskupů. Především pak s jejich duchovními, politickými, územněsprávními i uměleckými ambicemi. Pro tyto účely byl postupně upravován od středověkého sídla, přes renesanční zámek k baroknímu komplexu opevněného paláce se dvěma  zahradami – Květnou a Podzámeckou zahradou. K největšímu rozkvětu došlo za episkopátu biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Na tyto snahy poté navázala celá řada dalších osobností z řad olomouckých biskupů a arcibiskupů.