Textova verze

ikonka
Libosad zv. Květná zahrada

Libosad zv. Květná zahrada

Vznikla jako součást stavitelské aktivity biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v druhé polovině 17.století na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města.

Adresa - ukázat na mapě

Generála Svobody 1192, Kroměříž 767 01, Tel/Fax: 573 338 860
E-mail: zamek@azz.cz, WWW: http://www.azz.cz

tisktisknout stránku
Zvitšit Zvětšit fotografii
Ingredere hospes - vstup hosti! Honosným latinským pozváním vtesaným do kartuše nad původní hlavní branou do Květné zahrady vítal své hosty biskup Karel II. hrabě Lichtenstein, zakladatel zahrady (založena 1665), která se již ve své době stala proslulou ukázkou spojení zahradní architektury se sochařstvím, malířstvím a uměleckým řemeslem. Dokládají to i soubory tyrin J. van der Nypoorta z roku 1691. Portálem se projde do tzv. Čestného dvora, rozloženého mězi dvěma skleníky, tropickým a studeným. Zahrada má tvar pravidelného obdélníka 300*485 m a je rozdělena na dvě části. Tzv. ,,květnice" je tvořena osově symetricky řešenými plochami s barevnými rostlinnými ornamenty, stěnami stříhaných stromů a keřů, kruhovým a obdélníkovým bludištěm. Dvě kašny, Tritonů a Lví fontána, jsou dílem sochaře Michala Mandíka ze 70.let 17.století. V části zvané ,,štěpnice" se zachovaly zbytky uměle navršených jahodových kopečků. Architektonickými dominantami zahrady jsou dvě stavby - kolonáda a rotunda. Kolonáda (arkádová lodžie) byla zbudována podle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665-71 v severní části zahrady. V této 240 metrů dlouhé galerii je v nikách umístěno 44 soch znázorňující postyvy z antické historie a mytologie a na vnější římse 46 bust osobností antiky. Niky v kratších čelech kolonády umožňují polohlasem pronesená slova přenést ozvěnou zřetelně na druhý konec. Bočním schodištěm kolonády lze vystoupat na střešní terasu, odkud je krásný výhled na celou zahradu i Kroměříž. Centrální budova rotundy (tzv.Lusthausu) byla postavena v letech 1667-68 podle návrhu Giovanniho Pietra Tencally. Úprava grott, sochařská a malířská výzdoba této stavby čerpá náměty z antické mytologie. Do rotundy nainstaloval na počátku 20. století kroměřížský fyzik a astronom František Nábělek tzv. Foucaultovo kyvadlo, které dokazuje otáčení Země kolem své osy. Květná zahrada je vzácnou ukázkou zahradní architektury s bohatou květinovou výzdobou a řadou vzácných dřevin. Vyjímečnost Květné zahrady spočívá především ve skutečnosti, že si do dnešní doby zachovala svou historickou podobu. Pro tento svůj nesporný historický a umělecký význam byla, spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem, zapsána v roce 1998 na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vznikla jako součást stavitelské aktivity biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v druhé polovině 17.století na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Realizace projektu tzv. "Libosadu" je dílem autorů architektury zámku Fil.Luccheseho a G.P.Tencally. Libosad dostal v 19. století kratší přístup od města,které se po zrušení hradeb rozrostlo jednotlivými budovami až k Libosadu. Projekt vypracoval A. Arche a k realizaci došlo v letech 1840-45. Vzniklo zde dílo neobyčejně cenné. Aniž by byl porušen původní dispoziční rozvrh jedinečného raněbarokního Libosadu, byly k jeho boční straně vsunuty dvě budovy tropického a studeného skleníku a obytná a správní budova. Ty sevřely mezi sebou čestný dvůr, otevřeny právědo Libosadu směrem k centrální rotundě.Vchod byl akcentován vstupním portálem, osazeným do mělkého trojosého rizalitu, završeného trojúhelníkovým tympanonemse zlaceným arcibiskupským znakem.Čestný dvůr je vybaven zahradním nábytkem, vyrobeným v arcibiskupských železárnáchve Frýdlantu z tehdy oblíbeného materiálu - litiny.Vázy s arcibiskupským znakem i lavice ve stylu druhého rokoka působí pod bílým nátěremv zahradním prostředí elegantně a moderně.Květná zahrada je osovou pozdněrenesanční vlastně manýristickou zahradou, založenou v roce 1665 na půdoryse protáhlého obdélníkav rozměrech 300 m x 485 m.Hlavní vchod přechází do neobvykle dlouhé, monumentální galerie, zv. kolonáda. Jejích 244 m délky z ní činí neobyčejně dominantní architektonický prvek. Půdorys Libosadu byl protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybníčky, kašny, jezírko u voliéry, vodotrysky a složitou mašinerii tzv.vodních žertův interiéru ústřední rotundy.Osa Libosadu prochází od hlavního vchodu přes rotundu ke kuželně, opatřené rovněž vodními šprýmy. Po bocích hlavní osy byly labyrintya pravoúhlé rybníčky s násadou kaprů a pstruhů.Pak vede hlavní osa mezi dvěma PAHORKY,zv. Jahodovými kopečky, které se staly v té době oblíbeným prvkem kompozice. Jejich počátky známe již ze starověkých zahrad, kde byly uměle navršeny třeba v Chorsabádu; již tam měly na vrcholu altány, jako tomu bylo původněi v Kroměříži. Hlavní osa pak přecházela obvodní komunikací k zábavným složkám zahrady.
reklamní pruh
Normalni verze