Textova verze

ikonka
Týden Ivana Hoffmana: Není kouře bez ohně

Datum: 11. 2. 2019, autor: ikonka autora Redakce , Funkce: ikonka tisku Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

ilustracni obrazek

 

Týden Ivana Hoffmana: Není kouře bez ohně

Že není kouře bez ohně, je vcelku jasné. Jenomže, co s tím? Poraženecky akceptovat důsledky, když nejsme schopni ovlivnit příčiny? Anebo se nad důsledky pokrytecky pohoršovat, jako by příčin nebylo?

 

Nemocné polské maso, které se tváří, že je argentinská kráva, stejně jako nedostižně vychytralé čínské mobily k nám přicházejí díky prométheovskému ohni globalizace. Propagandisté liberálně demokraticky otevřeného světa nevyzývají použít hasicí přístroj, bránit se těm blahodárným nadnárodním volnotržním plamenům.

 

Nepřimlouvají se za ochranářská opatření, plošné kontroly, regulaci, ploty a celní bariéry. Radí zacpat si nos.

 

Nepříjemná pravda je ovšem taková, že šance volně dýchat se odvíjí od schopnosti obejít se bez ohně. Proti zacpávání nosu by pomohlo kurážně odmítnout globalizaci a udělat se pro sebe. Vystačit si s drahou českou krávou, která v globální ekonomice není schopná konkurovat té „argentinské“ Polce. A smontovat si pro místní potřebu pár českých mobilů, abychom se nemuseli doprošovat Američanů a Číňanů. Potíž je ale v tom, že udělat se pro sebe je v dnešním světě smrtelný hřích a sebevražda v jednom.

 

Aktuálně je na tapetě Venezuela, na kterou si brousí zuby milovníci demokracie a ropy, znepokojení nesmírným utrpením venezuelské opozice. Ta se neumí smířit s tím, že se jejich země udělala pro sebe a znárodnila globalisty. Voliči prezidenta Madura za to trpí americkými sankcemi a zlobí se na ně ve světě kde kdo, včetně našeho ministra Petříčka a prezidenta Zemana.

 

Jak má ale vypadat ta globální náruč, ve které bychom rádi objali naše Venezuelany, podobně jako jsme před tím za pomoci bombardérů demokraticky objali naše Iráčany anebo Libyjce? Má být ta globální náruč americká? Anebo americko-eurounijní? Či dokonce americko-eurounijně- čínsko-ruská?

 

Na příkladu Venezuely je poučně vidět, že zahraniční politika se ani v globální éře neřídí principy, nýbrž zájmy. Stejně jako se svými zájmy řídí globální řetězce, preferující levné polské hovězí. Koneckonců i u těch mobilů se ještě může ukázat, že nejsou čínské, nýbrž globální. A než bychom se jako ti Venezuelané udělali pro sebe a pohněvali si globalisty, to si raději kvůli kouři zacpeme nos. Nejsme žádní hasiči!

 

Ivan Hoffman, komentátor Deníku

 

 

 

 

 

 

reklamni prouzek
Normalni verze