Baťovský počet minerálních pramenů ve Zlínském kraji je již překonán
... Zlínský kraj ...
.jpg)
Baťovský počet minerálních pramenů ve Zlínském kraji je již překonán
Symbolických baťovských devadesát devět minerálních pramenů napočítali odborní pracovníci odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Zlínského kraje, když v roce 2008 zdokumentovali minerální prameny existující na Zlínsku, Vsetínsku, Kroměřížsku a Uherskohradišťsku a popsali je v knize „Minerální prameny Zlínského kraje“, vydané téhož roku krajským úřadem.
„Od té doby naštěstí žádný z těchto pramenů nezanikl, naopak se našly dva další, které byly sice historicky zaznamenané ve starých písemnostech, ale nebylo možné je dohledat. Teprve po vydání publikace se díky zvýšenému zájmu místních lidí podařilo znovu objevit i některé tyto zapomenuté prameny. To je případ třeba sirných pramenů u Tománkovy vily na Salaši a Pod Mikulčákovým nedaleko Buchlova, další dva jsou z nových vrtů v Luhačovicích a u lázní na Smraďavce u Buchlovic,“ prozradil Jaroslav Hrabec, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje, který je současně jedním z autorů zmiňované publikace vydané před sedmi lety*).
Počet minerálních pramenů se přitom během času skutečně může měnit. „Někdy se změní charakter podloží, do pramene pronikne normální voda a tím se ztratí léčivé účinky. Jindy se z nich různými vlivy vytratil obsah minerálních příměsí a proměnily se ve studánky s prostou vodou. V minulosti však také častokrát došlo k situaci, že se pramen přestal využívat, přestalo se o něj pečovat, zarostl trávou nebo lebedou, a tím se na něj zapomnělo. Proto se musí při pátrání po pramenech jít do starých záznamů, archívů a kronik,“ sdělil Jaroslav Hrabec. Zajímavý „efekt“ s sebou podle něj přinesl rozvoj nejznámějších lázní Zlínského kraje – Luhačovic, případně Lázní Kostelec či Ostrožská Novou Ves: „Lidé, kteří si chtěli dopřát léčebné účinky minerálních vod, se začali orientovat na tato nová lázeňská centra a ruku v ruce s tím šel zánik řady lokálních malých lázniček, jaké byly například v Záhorovicích, ve Vizovicích, v Malenovicích nebo jinde,“ řekl Jaroslav Hrabec.
Ve Zlínském kraji je výskyt minerálních pramenů poměrně četný, a to díky karpatské oblasti, která zasahuje do části území. V podloží je obsaženo zejména hodně blahodárné síry z organických živic (ropa, zemní plyn, uhlí) tvořících sirovodík, v případě kyselek pak sodíku, draslíku, lithia a dalších minerálů.
Možná i tato iniciativa krajských úředníků napomáhá k tomu, že se znovu probouzí zájem lidí poznat přírodní bohatství v okolí svých domovů a víc se o ně starat. „Obecně však myslím, že si ještě těchto darů vážíme méně, než třeba na Slovensku, kde si lidé pro léčivou vodu chodí s nádobami, aby ji mohli doma pít a hojně využívat jejích účinků. Je však potěšitelné, že řada obcí se už opravdu příkladně stará o své studánky a prameny,“ konstatoval Jaroslav Hrabec.
*) Kniha „Minerální prameny Zlínského kraje“ vydaná Zlínským krajem v roce 2008 byla určena jako vzdělávací pomůcka pro potřeby škol, středisek environmentální výchovy a veřejných knihoven.
Zdroj: TZ, Krajský úřad Zlínského kraje Helena Mráčková
