Rozpočet

Datum: 11. 12. 2014, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Rozpočet

Přijetí státního rozpočtu letos neprovázelo žádné drama. Deficit je obvyklý a při rozdělování peněz, které z části nejsou, se proti minulosti mění pouze akcenty. Zatímco předchozí koalice šetřily na lidech, současná koalice si státních zaměstnanců cení více a raději poněkud omezuje investice.

Diskuse, jak to ovlivní či neovlivní hospodářský růst, působí dojmem, že se vede pouze proto, aby se neřeklo, že se nevede. Podstatnější, než kolik se investuje, je totiž jak se s investovanými penězi naloží.

Jestliže se současné vládě podaří za méně peněz pořídit více muziky, než vládám předchozím, prospěje to ekonomice více, než když se investice z valné části vytunelují, odkloní či rozkradou. To samozřejmě platí i pro vědu anebo sport. Než peníze vyhazovat oknem třeba na předražené dálnice, je vždy lepší z nich přidat učitelům, hasičům, policistům, lékařům, úředníkům, tedy státním zaměstnancům. Protože kvalita našeho života závisí i od kvality servisu, který pro nás zajišťují státní zaměstnanci.

Jedním z důvodů, proč státní rozpočety nejsou předmětem vášnivé veřejné debaty, a proč se kritice či chvále rozpočtu nedbale věnuje pouze hrstka ekonomů a novinářů, bude důvodné podezření, že v době kdy je svět zamořen kvantem nekrytých peněz, je jakékoli finanční plánování pouze virtuální realitou. Finanční systém je domečkem z karet, kolem kterého je vhodné chodit po špičkách. Náhrada za něj není, a pokud se zřítí, zůstaneme uprostřed naprostého chaosu jak se říká s holou zadnicí. Státní rozpočty jsou v dnešním světě pouhými Potěmkinovými vesnicemi, přičemž je pozoruhodné, jak pečlivě jsou tyto finanční kulisy udržovány a jak opravdově, realisticky působí!

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde...