25. srpen

Žárlivost. Předpoklad každé proměny, kterým je uvědomění si protikladnosti rozumu a pocitu, je při žárlivosti málo co platný. Když mi někdo řekne, že přece nemusím žárlit a že bych mu měl důvěřovat, nic to nepomůže. Pocit nelze zapudit rozumem. Promění se jen tehdy, když se tomuto pocitu dostanu až na kořeny. Co se v tomto pocitu hlásí ke slovu? Jednou je to jistě velká láska k druhému člověku, hluboký zájem o jeho osobu, touha být s ním pohromadě a žít po jeho boku. Ale v žárlivosti je vždy i strach, že bych druhého mohl ztratit, a dravá potřeba si jej udržet. Taková žárlivost může vztah i zničit, neboť druhého nenechá dýchat.

Verze pro PDA