Historie koledování

Datum: 22. 12. 2012, autor: Redakce , Funkce: Tisk

.. mají přinášet do domu štěstí, blaho a hojnost..

Smysl koled spočívá v tom, že mají přinášet do domu štěstí, blaho a hojnost. Dříve se chodilo na koledu téměř po celý rok, především ale pak o Vánocích, na Nový rok a na Tři krále.

Teprve 6. leden považovali dříve lidé za přelom roku. Na obchůzky se vydávali malé děti, žebraví žáci, kněží, zvoníci, učitelé, ale i řemeslnické cechy, třeba řezníci nebo kominíci. Na břiše přitom nosili visací betlém.

V Evropě vznikla koleda v předkřesťanském období a byla původně spjata s jarem a rolnickými pracemi.

A několik vánočních rad:

Kdo se celý den až do východu první večerní hvězdy postí, zaručeně spatří na stěně zlaté prasátko.

Zaklepá-li dívka na kurník a ozve se kohout, veselka je jistá.

Zatřese-li dívka bezem, ozve se pes z té strany, odkud přijde její milý.

Pokud dívka v dřevníku popadne náruč polínek, přepočítá je a jejich počet je sudý, vdavky jsou na cestě.

Pokud se muž chce ženit, stačí zatřepat plotem v tiché krajině. Odkud se ozve jakýkoliv zvuk, odtud přijde jeho milá.

Vhodit do vzduchu hrst mouky se také údajně vyplatí Meluzína bude mít z čeho vařit kaši dětem.

Kdo nikomu nic na Štědrý den nedaruje, přijde na mizinu a dočká se bídy.

Vyjde-li svobodná dívka při přípravě večeře ven z domu, určitě potká muže, který je jí souzen. Vdavky se uskuteční, obejde-li dívka devatero stavení a z každého přinese skrojek vánočky.

Po večeři je dobré hodit střevícem za hlavu. Bude-li ukazovat špičkou k východu, půjde svobodná dívka do roka z domu.

Když se nohy štědrovečerního stolu obtočí provazem, domu se celý rok vyhnou zloději.

Mince nebo rybí šupina položená pod talíř přináší do domu peníze.

Zbytky od večeře zakopeme ke stromům, aby měly dostatek ovoce.

Psovi, kocourovi, houserovi a kačerovi je dobré dát česnek, aby byli ostražití.

Mák daný na Štědrý den slepicím zaručí, že dobře ponesou.

Na studnu se má o Štědrý den zaklepat, aby byla dobrá voda.