Sluneční tunel

Datum: 8. 10. 2012, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Sluneční tunel

S odstupem času není pochyb o tom, že smyslem přehnané státní podpory solárním elektrárnám nebylo zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Smyslem bylo přemístit veřejné peníze do soukromých kapes. Co se prezentuje jako omyl a chyba, byl ve skutečnosti záměr a plán. Pokud podpora obnovitelných zdrojů stojí ročně průměrnou rodinu 1047 korun, pak tyto peníze neslouží ochraně životního prostředí, ani nezvýší naši energetickou bezpečnost. Jde výlučně o zisk podnikatelů, kterým šel stát, respektive jeho konkrétní představitelé a úředníci na ruku.

Příběh solárního boomu je smutnou ilustrací pravidla, že v systému, který na první místo staví peníze, nelze uskutečnit nic, co by občanům peníze ušetřilo. Podstatou trhu je, že peníze vysává a tyto že standardně proudí od těch, co jich mají méně, k těm kteří jich mají hodně a nikdy dost. Akumulace kapitálu pak deformuje trh a zrychluje rozevírání nůžek mezi hrstkou těch nejbohatších a zbytkem společnosti. Vše, co nezbytně potřebujeme, se stává drahým a stalé dražším naprosto zákonitě, schválně, neboť v logice systému, který není v žádné krizi, ale naopak v dokonalé kondici.

Slunce je v tom našem slunečním tunelu zcela nevinně a není důvod se zříkat obnovitelných zdrojů energie. Fotovoltaické elektrárny nepochybně přežijí systém, kterému vděčí za svoji nepřehlédnutelnou existenci. Co se dnes privatizuje, bude se zítra znárodňovat, nic méně na potřebě energie to cyklické střídání systémů nic nemění. Uvykli jsme světlu, čehož dokladem je naše potřeba posvítit si i v tunelu. Slunce pak zdrojem energie bude i bez tunelářů. Koneckonců tím zdrojem energie, bez kterého by nás nebylo, odjakživa je.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde