Syrská nejistota

Datum: 3. 8. 2012, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Syrská nejistota

O aktuální zprávy ze Sýrie není nouze. Přicházejí jak od oficiálních zdrojů, tak od povstalců a podle toho kdo na koho žaluje, dovídáme se, jakých zvěrstev se dopouští druhá strana. Ve válce se zpravidla chovají válčící strany podobně, neboť násilí zplodí násilí podobného druhu. Říct kteří jsou dobří a kteří špatní, kdo je v právu a kdo v právu není, je někdy docela problém. Mají-li všichni na rukou krev, pak při výběru koho podporovat a koho pranýřovat rozhoduje jen osobní vkus.

V mnoha případech vnitřních konfliktů se světové veřejné mínění přiklání k povstalcům, naopak málokdy se těší podpoře armáda. Pokud jde o postoje velmocí, podporují buďto stranu, se kterou mají dobré vztahy, především obchodní, anebo pak stranu, která vítězí a z jejíž podpory ty dobré vztahy vzniknou. Rozhodují pragmatické zájmy, jakkoli naoko se mluví o hodnotách či ideálech. Postoje velmocí jsou ovšem jistým vodítkem v tom smyslu, že koho podporuje spřátelená velmoc, je ten dobrý, zatímco kdo se těší přízni velmoci, kterou nemusíme, je za špatného.

Sýrie je v tomto smyslu skutečně rébus. Jednou čteme, že Assada podporují křesťané, jindy že na jeho straně bojuje Al-Káida. Co chtějí povstalci kromě toho, že nechtějí stávající režim, nevíme, ale dovídáme se, že americký prezident tajně povolil CIA, aby povstalce podporovala, zatímco syrského presidenta podporuje například Rusko. Co víme určitě? Že v Sýrii umírají vedle povstalců a vojáků také civilisté, že lidé v obavách o život utíkají z domovů, že jim chybí léky a že mají hlad. Otázka kdo zabíjí z dobrých úmyslů a kdo z úmyslů špatných je při pohledu na všechno to lidské utrpení vlastně nepatřičná a cynická. Jediné co lze přát Syřanům, aniž bychom riskovali, že přitakáme zlu, je mír.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde