Pětasedmdesátiny

Datum: 5. 10. 2011, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Pětasedmdesátiny

Slaví-li se 75. narozeniny, převažuje vzpomínání a bilancování. Jako by se už od oslavence nic moc do budoucna nečekalo. V případě Václava Havla to rovněž hrozí, neboť ho o mnoho sil připravily zdravotní potíže.

Sám oslavenec pak má plné právo nic už neřešit a nechat na historicích, jak s jeho životem a dílem naloží. Navíc, když doba, ke které patřil a kterou symbolizoval je dávno pryč.

Václav Havel se stal světově uznávaným dramatikem a spisovatelem v letech tak zvané normalizace. Jeho apel na život v pravdě ovlivňoval lidi svobodomyslné, kteří se odmítali přizpůsobit panujícím poměrům. Jeho eseje o lidské identitě ovšem oslovovaly i přemýšlivého člověka ve svobodném světě, neboť zřejmě právě myšlenky formulované pod tlakem míří k jádru věci. Havlova doba usilování o lidskou a občanskou důstojnost „nepolitickou politikou“ a důrazem na vnitřní svobodu ovšem paradoxně skončila dosažením svobody vnější. Symbolicky Havlova mise skončila jeho zvolením prezidentem.

Jako prezident byl Václav Havel ctěn vyznamenáván a oslavován všude po světě, na domácí politiku ale postupně ztrácel vliv. A přestože věděl, jaké se tu dějí lumpárny a nepravosti, nepostavil se před národ s prohlášením, že za takové situace prezidentem nebude. Mohl mít pravda iluzorní předsevzetí, jak bude z Hradu minimalizovat škody, ale to ho nezbavuje spoluodpovědnosti a spoluviny. Václav Havel byl nakonec pro nás prospěšným prezidentem. Cena, kterou za to osobně zaplatil jako spisovatel a filozof je ovšem nesmírná. Dopracoval se když ne k životu ve lži, tak k životu v kompromisu. I v pětasedmdesáti s tím lze něco dělat. Třeba se omluvit. Jenže se zdá, že netuší, že by měl.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde