Datum: 6. 12. 2010, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Nechuť k euru

 

Že o českou korunu jen tak nepřijdeme, není pochyb.

 

Co chvíli nás všelijací naši politici a národní bankéři ujišťují, že euro je kyselé a k jeho přijetí naštěstí připraveni nejsme ani nikdy nebudeme. Je zde pravda drobný zádrhel v tom, že v přístupové smlouvě k EU jsme se k přijetí eura zavázali, ale situace se dnes má tak, že eurozóna spíše hledá mechanizmus, jak by některé své členy coby potížisty vyloučila, než že by se o jiné problematické členy toužila rozšířit.

 

Lpět na koruně má navíc smysl, neboť už jenom pouhé zajišťování valutových kurzů představuje pro banky pohádkové příjmy, o které by přechodem na jednotnou evropskou měnu ze dne na den přišly. Dále je koruna, coby „exotická měna“ oblíbenou hračkou spekulantů, kteří umějí jejím nakupováním a prodáváním vydělat. Posilování či oslabování koruny je pak vítaným argumentem pro zdražovaní, jak to vídáme třeba u benzínu. Lobování proti euru má zkrátka dobře vyčíslitelné příčiny. Že se lobbyisté tváří jako vlastenci hájící národní zájem je divadlo pro prosťáčky.

 

Existují dobré důvody, proč v zájmu exportérů a importérů, a také v zájmu občanů korunu opustit a přejít na euro. Jenže kdo by s tím dnes otravoval, když je euro pod tlakem bankovních chamtivců, které Evropa neumí zkrotit, takže i ze sousedního Německa je slyšet, že by se naši sousedé eventuelně mohli vrátit k marce. Koruna nás v ničem nezvýhodňuje, před ničím neochraňuje a míra v jaké nás poškozuje je zatím únosná. Bavit se o koruně není na programu dne. Co je pro nás zásadní, je budoucnost eura, eurozóny, Evropy. Jestli se něco zvrtne, doplatíme na to dříve a hůř než ostatní, už kvůli té divné měně, kterou se u nás platí.

 

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde .