Textova verze

ikonka
Bilboardová demokracie

Datum: 10. 11. 2010, autor: ikonka autora Redakce , Funkce: ikonka tisku Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

ilustracni obrazek

Bilboardová demokracie

 

Dokud soud nerozhodne o stížnosti malých stran na regulérnost pražských voleb, koalice občanských a sociálních demokratů nevznikne.

 

Bylo by to riskantní, neboť kdyby se volby měly opakovat, neměly by tyto partaje koho natisknout na billboardy. Jeden lídr pod tlakem rezignoval a druhý se pod tlakem znemožnil. Prahu by v případných opakovaných volbách triumfálně ovládl bývalý generální bankéř Tůma, který jediný je stále použitelný na plakáty.

 

Pro bilboardovou demokracii platí, že před hlasováním se soutěží v nabídce co nejpopulárnější lídří tváře, zatím co po volbách se dělí kořist, což je diskrétní proces, ve kterém frontmany z reklamy nahrazují skuteční držitelé moci. Ti totiž nemají ruce svázané předvolebními sliby. Když politici tvrdí, že jim jde o naplnění volebního programu, například o slibované mateřské školky, nikdo jim nevěří. Rozpočet Prahy je 50 miliard a bojuje se o to, kdo je bude rozdělovat. Tak to jednoduše je.

 

Pražští zastupitelé za ODS a ČSSD mají s koalicí vlastně jenom jeden vážný problém. Velice nepřátelsky naladěné novináře. Kdyby se ODS dala dohromady s TOP 09, místní média by takové koalici dopřála čtyři roky hájení. Velké koalici nedají ani den a novináři se budou předhánět, kdo těm zrádcům na magistrátu půjde ostřeji po krku. Na rozdíl od politiků, kteří jsou realisty a pragmatiky, mají novináři ideologické předsudky a potřebu usilovat o ideovou čistotu, ne-li rovnou o ideály. Nějakou tu zašantročenou miliardu ještě zkousnou. Čachry s ideovým nepřítelem ovšem nikdy. Vyjednavači pravolevé pražské koalice se vyjádřili, že si média za půl roku zvyknou. Přesně tomu se ale říká, že přání je otcem myšlenky.

 

 

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde 

 

reklamni prouzek
Normalni verze