Textova verze

ikonka
Město Holešov vydalo novou publikaci

Datum: 12. 7. 2010, autor: ikonka autora Redakce , Funkce: ikonka tisku Tisk

..Portréty slavných holešovských rodáků..

ilustracni obrazek

Město Holešov vydalo novou publikaci

Portréty slavných holešovských rodáků napsal populární autor Robert Rohál.

Herečky Ema Skálová, Alena Růžičková a Eva Miláčková, filmový a televizní režisér Petr Tuček, herec a spisovatel Jiří Zapletal, někdejší sportovec a později dlouholetý člen operního sboru Národního divadla Praha František Křupala a herec, spisovatel, dramatik a malíř Jiří Sehnal alias Jethro Spencer McIntosh, který se během své životní pouti dostal až do Hollywoodu – to jsou osobnosti, jimiž se zabývá nová publikace Roberta Rohála. Klade si za cíl jediné – připomenout „život a dílo“ těchto sedmi osobností, z nichž většina se v Holešově narodila, ti ostatní zde strávili dětství nebo mládí, aby se pak vypravili do velkého světa divadla a filmu…


Šedesátistránková brožura nazvaná „Osobnosti, kterým tleskal nejen Holešov“, kterou vydalo město Holešov, bude k mání ve vybraných trafikách, obou holešovských knihkupectvích a také v Zámecké galerii. 


 „Město Holešov má štěstí,“ píše v samém úvodu nové publikace autor předmluvy Karel Bartošek, „že nadmíru plodný a brilantní spisovatel literatury faktu, holešovský rodák a občan Robert Rohál, si zvolil za téma své další knížky osudy sedmi významných  Holešovanů, činných v kultuře. Barvitě, se spoustou autentických, veřejnosti známých či doposud neznámých fotografických materiálů a vzpomínek, vytváří portréty osobností, které v mládí vyšly z Holešova, aby se svým profesionálním životem výrazně zapsaly do české, československé, či dokonce světové kultury.


Všech sedm patří do generace, jejíž těžiště se nachází v padesátých až osmdesátých letech dvacátého století, do generace, kterou většina z nás důvěrně zná jako své rodiče či prarodiče, jejíž členové jsou stále mezi námi, ale bohužel je jich čím dál tím méně. A je nejvyšší čas zachytit na papír činy, životy a děje jejích nejvýznamnějších představitelů.


Dlužíme to nejen jim, ale také našemu městu a vlastně i sobě, abychom nemuseli hořce litovat – kruciš, proč jen jsme se nezeptali či nezajímali, dokud byl ještě čas, o ty ženy a muže, kteří vyšli z Holešova do širého světa a přispěli svou hřivnou jeho kultuře. V případě těchto sedmi Holešovanů byl dluh vyrovnán. Máme v rukou publikaci, která nejen nám, ale i generacím, které teprve přijdou, podá dost a dobrých informací o dějích, událostech a osudech lidí, kteří zapsali naše město do seznamů, ze kterých vyvěrají prameny kultury národa, státu i lidstva.“


Ema Skálová kdysi začínala s holešovskými ochotníky, ale brzo vystudovala herectví a poměrně brzo zakotvila v pražském Realistickém divadle. Natočila celou řadu filmu i televizních inscenací a známá je rovněž její spolupráce s rozhlasem. Ve filmu však hrála většinou vedlejší postavy, což zřejmě způsobila skutečnost, že si kdysi dovolila odmítnout titulní roli ve filmu Anna proletářka…


Také Alenu Růžičkovou - Pavlínovou, dceru někdejšího profesora holešovského gymnázia známého regionálního malíře Františka Růžičky, učarovalo už v raném mládí divadlo. Prošla několika scénami, aby nakonec zůstala v Brně, kde hrála v Divadle bratří Mrštíků. Kromě herectví vystudovala na brněnské JAMU (kde později učila jevištní řeč) i dramaturgii, a dokonce ovládla i jazyk esperanto.

Eva Miláčková – Vildmanová, absolventka pražské DAMU, se jako herečka prosadila nejdřív na divadelní scéně v Hradci Králové a pak v Praze, kde působila v Divadle Jiřího Wolkera. Na začátku své herecké kariéry natočila několik filmů. V devadesátých letech působila jako kulturní atašé v Mongolsku. Po svém návratu se věnuje hlavně dabingu.


Petr Tuček vystudoval režii na FAMU a během svého poměrně krátkého života (zemřel, když mu bylo jednapadesát let) natočil celou řadu filmů a seriálů. K těm nejznámějším „bijákům“ patří rozhodně komedie Copak je to za vojáka… Jako režisér je však podepsán i pod televizními seriály Ctná paní Lucie, Slovácko se nesúdi, Legenda o živých mrtvých a Muž, který nesmí zemřít. Oba posledně jmenované seriály natočil „doma v Holešově“.
Jiří Zapletal provozoval divadlo nejdřív jako nadšený ochotník v rodném městě, po absolvování brněnské JAMU jako profesionál. I on prošel několika scénami, aby na dalších třicet let zakotvil v libereckém divadle. Kromě divadla a „práce s písmenky“ (je autorem několika úspěšných knih) často točí – především v zahraničních produkcích.  

František Křupala je mimochodem čtyřnásobný mistr republiky v trojskoku. Přesto se celá léta věnuje hudbě. Vystudoval na brněnské konzervatoři obor varhany a potom téměř třicet let působil jako člen sboru opery Národního divadla Praha. Dodnes hostuje jako sólista v zahraničí.


Jiří Sehnal alias Jethro Spencer McIntosh začal nejdříve studovat herectví na pražské DAMU, odkud po dvou letech přešel na FAMU, kde vystudoval obor scenáristika. Zahrál si v několika českých filmech stejně jako v pražském divadle Semafor. Nakonec stejně emigroval a tak část života prožil v Německu, Izraeli, Kanadě a Americe. V Hollywoodu měl úspěch se svými obrazy, které si od něj kupovaly celebrity. Po návratu do Česka napsal několik knížek. 
Autorem publikace je holešovský rodák Robert Rohál. Léta pracoval v kultuře, rok strávil jako dělník v pekárně. Od roku 1990 působí v novinách. Po redaktorování ve Zlíně a Praze se stal v roce 2007 redaktorem čtrnáctideníku Holešovsko. Během posledních dvanácti let mu vyšla řada knížek, v nichž se soustřeďuje především na osobnosti z oblasti divadla, filmu a populární hudby. Kromě psaní se zabývá ještě fotografováním, během posledních pěti let přibližně desetkrát vystavoval - kromě rodného Holešova i v Brně a Praze. Pro edici Knihovnička Holešovska napsal publikaci „Vzlety a pády holešovské hraběnky Barbory Wrbnové“ (2008) a jako editor se podílel na publikaci soustřeďující historické pohlednice Holešova. (2009).

zdroj: Informační portál města Holešov

 

 

reklamni prouzek
Normalni verze