Od
roku 2004 jsme uspořádali více než 20 Kurzů Alfa.
Kurzy
Alfa odpovídají na základní otázky
křesťanské
víry a vztahu s Bohem.
· Kurzy
Alfa jsou určeny pro věřící i nevěřící.
·
pro každého, kdo se v tomto zmateném světě ptá po smyslu života
·
pro každého komu schází osobní vztah s Bohem
·
pro každého, kdo čeká od života víc než jen vydělat a utratit…
Máte-li zájem, prosíme o nezávazné zaregistrování
Vaší účasti na email: alfa@kromeriz.cz.
Na
stejný email, nebo tel. 734 311 066 můžete adresovat své případné dotazy.
O přesném termínu zahájení Alfy budete přednostně informování.
Srdečně
Vás zvou a těší se na Vás křesťané z farnosti P. Marie v Kroměříži.
Další
informace o kurzech Alfa najdete i zde: www.kurzyalfa.cz
Originální
videopozvánka zde: http://www.kurzyalfa.cz/videoukazky/
Doporučení
biskupů: http://www.kurzyalfa.cz/doporucujci-slova-biskupu/
Řekli o Alfě
účastníci dřívějších kurzů…
Doposud jsem měla ve víře takový pocit osamění a tak jsem sama
přemýšlela co dělám špatně. Hledala jsem, co by mi pomohlo. A Kurz ALFA mi z
tohoto osamocení pomohl. Třeba na mši svaté jsem mluvila s lidmi nebo i během
týdne a zjišťovala jsem, že Bůh s námi jakoby nežil ty všední věci. Nenašla
jsem Boha v těch svých bližních. A tady ano. Tento kurz mne obohatil v tom, že
dokážu vidět Boha v lidech kolem sebe. To se mi doposud nějak nedařilo. Nějak
jsem doposud necítila z okolních křesťanů, které jsem potkávala, že by Bůh byl
pro ně důležitý, že by ovlivňoval to na co myslí, co říkají. A tady to cítím.
To je možná tím, že to žijete, že je zde Bůh přítomný v lidech. Skrze lidi
promlouvá k člověku. Já vlastně jsem se s Ním setkávala skrze Písmo, skrze mši
svatou. A tady jsem se Ním setkala skrze lidi. Za to jsem nesmírně vděčná.
Helena Řeháčková
"Já chci samozřejmě taky moc poděkovat. Když za mnou známí
přišli, tak jsem jim říkal, co tam budu dělat? Vždyť já jako praktikující
věřící odmalička to všechno znám! ALFA ale přišla v pravou chvíli, kdy moje
známá začala tak nějak koketovat s různými léčitelskými praktikami. Strašně moc
Vám děkuji. Uvědomil jsem si, že nikdy není člověk tak znalý, aby se nedostal
do situace, kdy by nemohl dále čerpat a učit se a přijímat nové věci…"
Petr Kovalinka
ALFA
je setkání, na které se skutečně těším. Měl jsem možnost si tady uvědomit mnoho
věcí z mého života. Když jsme tady četli Bibli (sám jsme ji taky kdysi začal
číst, ale protože jsem nevěděl jak, tak jsem ji brzy odložil), tak v těch
čteních jsem objevil takové dvě věci, které jsem si vzal za své: začal jsem
prosit a prosím za to, aby mi Bůh pomohl změnit mě a mé vztahy. Další věc,
která mi z toho vyplynula, je ta, že na prvním místě v mém životě musí být Bůh.
Na závěr bych chtěl říct mé rozhodnutí, že tímto dnešním posledním setkáním to
pro mne nekončí a na cestě, kterou jsem prostřednictvím ALFY nastoupil, chci
pokračovat dál. A chtěl bych všem, s nimiž jsem se tady na ALFĚ potkal,
poděkovat."
Jan Fojtík
Na
mne Kurz Alfa zapůsobil tak, že teď to společenství i to užší jako je tady, i
to velké v kostele budu určitě vyhledávat mnohem víc a pravidelněji než
doposud, protože mi je velice dobře. Teď už vím, že k utvrzování víry právě vás
všechny potřebuji, že jste mi velmi pomohli a děkuji vám za to...
Jindřiška Polišenská
Já jsem vděčná Bohu, za to, že jsem sem mohla chodit, řekla bych
stručně, že jsem tady nechtěla vůbec jezdit, protože jsem ve víře vychovaná a
takové to velké obrácení a blízký vztah s Bohem jsem navázala už asi před
čtyřmi lety. Myslela jsem si, že mi tento kurz nemůže již nic dát a začala jsem
zde původně jezdil kvůli mé kamarádce. Ta sem z časových důvodů sice přestala
jezdit, ale já jsem tady zůstala a mohu říci, že ALFA má význam i pro lidi
věřící, kteří s Bohem žijí. Je to i pro mne velké povzbuzení a velký přínos,
hlavně proto, že nestačí se jednou k Bohu obrátit, nestačí říct Bohu jen jednou
ANO, ale člověk to stále musí obnovovat, musí to neustále život. Jakmile jednou
zůstane sám a bez společenství, tak jde prostě zase zpátky. Jde tam kde žil
předtím. Takže vám všem děkuji, že jsem to tady mohla prožít a všem nám přeji,
abychom nezůstali stát, ale šli dál, aby ten vztah s Bohem byl stále
intenzivnější.
Pavla Genzerová
Mně kurz Alfa pomohl jakoby ve všech rovinách. Při mém modlení,
při chození do kostela. Alfa mi pomohla ve vztahu k Bohu a hlavně pak ve vztahu
k Duchu svatému. Co se mi dřív nikdy nestalo, a teď se mi to stává, že když
jsem sama doma, mám silný pocit, že okolo mě je Bůh. To jsem nikdy necítila a
je to hrozně pěkný pocit. I při modlitbě. Taky se člověk hodně dozvěděl věcí i
těch informačních.
Veronika Polišenská
Alfa
je pro mne cestou k sobě samému. Poznávám, že mohu od lidí hledajících a
toužících hodně přijmout v pohledu na duchovní život. Překvapila mě forma,
kterou se nabízí poznávání křesťanství a změna, kterou si většina účastníků
uvědomí po skončení kurzů.
Alfu bych doporučil nejen nepokřtěným, hledajícím, ale i těm, kteří jsou
pravidelnými návštěvníky bohoslužeb, aby si uvědomili, že nezodpovězená otázka
v duchovní oblasti může vést k pochybnostem. Alfa je možností jak dostat
na takové otázky odpovědi. Všem, kdo již slyšeli, že kurzy Alfa
probíhají, ale nezúčastnili se z různých důvodů, je vřele doporučuji. Tato
setkání nemají nic společného s meditacemi východního typu ani s manipulacemi
vědomí.
František Valer
Uvědomil jsem si jednu věc. Na kurzu ALFA je úžasné hlavně to, že
nemůžete nic ztratit, pouze získat! ;). Zní to tak trochu idylicky, ale z
vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že to tak skutečně je. V každém případě, jsem
se zbavil nepříjemných stavů, kterými jsem si procházel. Začal jsem v sobě
pociťovat optimismus, životní elán, vnitřní vyrovnanost. Zbavil jsem se pocitu
strachu, který mě často provázel. Více jsem se otevřel svému okolí a mnohem
více jsem komunikoval s lidmi. Dozvěděl jsem se spoustu zásadních informací,
které je možné aplikovat ve svém životě. Jednoduše, prohloubil jsem si svoji
víru a ujasnil všechny souvislosti. Cítil jsem, že Bůh skutečně pomalu a
nenásilně začíná působit v mém životě. Spoustu nepříjemných problémů, se
kterými jsem se delší dobu potýkal, jsem byl najednou schopen překonat. Myslím,
že se tohle musí člověk zažít, aby to pochopil.
Václav Mareček
"Chtěl bych především poděkovat za to, že mi byla účast na
Kurzech ALFA nabídnuta. Díky těmto setkáním jsem poznal, že Bůh skutečně
existuje, že Ježíš je Boží Syn, který žije i dnes.
ALFA mi ukázala, jak se Ježíši otevřít a přijmout Ho do svého srdce. Chtěl bych
poděkovat i za celé toto společenství lidí, které se tady vytvořilo. Chtěl bych
říct, že mi toto společenství i toto setkávání bude asi chybět. Vždycky totiž,
už od pondělka, každý týden čekám, až přijde čtvrtek, a těším se, až přijdu
tady za vámi. Určitě budu vyhledávat podobná setkání. Ještě jednou bych chtěl
poděkovat, že jsem zde mohl mezi Vámi
být."
Rudolf Bulička
Mám
několik míst, kam se rád vracím, kam rád chodím. Jsem si jist, že tohle je
jedno z těch míst, toto společenství vás všech, kam se budu určitě rád vracet.
Tím bych řekl, že kurz Alfa se absolvuje a člověk na něm získá určité
zkušenosti, určité informace. Původně jsem si myslel že absolvováním jednoho
běhu Kurzu ALFA by to i mohlo stačit. Ale teď jsem si uvědomil, že ne. Já jsem
absolvoval už druhý kurz a uvědomil jsem si, že i když tam byly stejné věci,
témata byly stejné, už jsem to jednou slyšel, tak to bylo zase jiné a vždycky
mně to mělo co nového říct, něco nového připomenout. Další taková důležitá věc
v mém životě - tady při tom kurzu jsem původně neměl svoji Bibli, měl
jsem k dispozici tu co jsem si od vás mohl půjčit. Ale dnes mám už svoji Bibli.
Rozhodl jsem se, že ji chci mít svou, třeba pro ty chvíle, kdy nejsem tady a
chtěl bych se do ní podívat. A říkám to i proto, že vlastně dnes, když jsme si
z ní četli, tak jsem si uvědomil další věc, že jestliže se hněvám na druhé
lidi, a já se hněvám na druhé lidi, a u mě je to o to horší, že se nejvíc
hněvám na ty nejbližší, tak vlastně nemůžu od Boha přijmout uzdravení..
Jan Fojtík
"Kurz
Alfa byl pro mne úplně něco nového. Prožil jsem už více kurzů, z nichž každý má
něco specifického. Tento Kurz se odehrával ve zvláštním prostředí. Je
specifický především společným jídlem, kdy společně můžeme povečeřet a potom
naslouchat a sdílet to slovo, které tady vždy zazní. I pro mne tady zaznělo
mnoho zajímavých otázek a odpovědí, které mi pomáhají na cestě víry. Byla to
velice příjemná setkání, na nichž jsem poznal spoustu nových přátel. Myslím, že
tento kurz mi dal zase úplně nový náhled na určité věci."
Josef Maitner
Když jsem na Alfu na začátku přišla, byla jsem v kategorii lidí
„na cestě k Bohu“ a měla jsem spoustu nevyjasněných otázek v sobě, nicméně jsem
cítila, že je pro mne cesta k Bohu velmi důležitá. Už proto, že se v mém životě
děly některé věci, kterým jsem nerozuměla a taky protože, že jsem cítila
ochranu Pána Ježíše a Panny Marie v dobách, kdy jsem ještě přesně nevěděla jak
k nim mám kráčet. Přesto mi stávali po boku. V naprosto reálných situacích.
Bylo to pro mne krásné i v tom, že jsem pochopila spoustu věcí ve svém životě a
taky jsem konečně pochopila, že dokážu odevzdat život svůj i život svých dětí
do rukou Božích, čemuž jsem se nesmírně předtím, nějak asi z obavy, bránila.
Takže to je určitě velký posun v mém životě.
Michaela Procházková
Já
bych chtěla říci, že na ALFU jsem přišla původně jako opravdu nevěřící člověk a
přišlo mi, když to tak probírám, že jsem k ALFĚ přišla opravdu v
uvozovkách spoustou náhod. Ale teď vidím, že to vlastně nebyly náhody,
ale že si to tak Bůh přál. Rozhodně se stala obrovská změna v mém životě,
protože najednou z nevěřícího člověka, který pořád hledá ten smysl a řešení
spoustu problémů se stal věřící rozhodně, i když v určitých otázkách určitě
ještě jasno nemám, ale jsem moc ráda a je to pro mne strašně nepopsatelně
krásný pocit. Opravdu děkuji všem tady, i lidem co jsem s nimi byla u stolu,
protože s těmi jsem se opravdu hodně
sblížila.
Eliška Opravilová
Kurzy ALFA ve světě...
Neznám žádný jiný kurz,
který by obsáhl úvod k základům křesťanské víry tak přístupným způsobem
a byl tak relevantní pro dnešního člověka."
David Suchet, britský
herec,
představitel
populárního komisaře Poirota
"Ať
cestuji kamkoli, všude slyším, že kurzy Alfa zprostředkují křesťanskou víru
přiměřeným a nenátlakovým způsobem. Když budete mít možnost, určitě je
navštivte."
Sir Cliff
Richard,
britský populární
hudebník a zpěvák
"Jsem
přesvědčena, že kurzy Alfa jsou jednou z nejvýraznějších současných iniciativ,
které seznamují s křesťanstvím. Jsou snadno srozumitelné, neformální a drží se
při zemi."
Rosemary Conleyová
jedna z průkopnic
Fitness clubů
"Pověst o kurzech Alfa se rychle rozšířila a počet
církví včetně mojí, touží poznat obsah a způsob a pochopit,jak
může Alfa přispívat a přenést novou energii našim farnostem v jejich životě a
misiích. Jsem zde, abych se naučil a s touhou absorboval to, čím je tento kurz
pozoruhodný a účinný."
Kardinál Thomas Williams,
arcibiskup ve
Wellington, Nový Zéland
"Většina z našich farností nalezla v Alfě neobvyklý
způsob, jak přivést druhé - ať už bez jakékoliv křesťanské výchovy nebo bez
řádných praktik - k osobnímu setkání se s živým Ježíšem Kristem. Dostáváme
nádherná svědectví o tom, jak jak se Radostná zvěst dotýká
a někdy i přetváří život těch, kteří se zúčastnili kurzů Alfa. Navíc ti, kteří
tyto kurzy absolvovali, mají touhu připojit se k farní komunitě, jež tak
získává svoji novou tvář, chtějí se dovědět více o naší církvi a svátostech,
sloužit a jít evangeliozvat ostatní."
Kardinál William H.Keeler,
arcibiskup v
Baltimore, USA
...a ještě nějaká domácí svědectví...
Je mi 24 let a jsem věřící půl roku. První setkání s Ježíšem a zároveň mé
obrácení jsem prožil před půlrokem na Kurzu Alfa pořádaném stejným týmem jako
Kurz Filip (v Kroměříži). Svědectví, které chci popsat, jsem prožil na Kurzu
Alfa; kdybych dřív navštívil Kurz Filip, ke všemu by došlo právě na tomto
kurzu.
Když jsem byl ještě malý, tak jsem měl nějakou představu o mém budoucím životě
(konkrétně o vztahu s dívkou) a jako nevěřící jsem to nějakým způsobem
předkládal Bohu. (jestli jsi, tak…). Vzhledem k povaze mého přání, které nebudu
popisovat, došlo k některým záležitostem, které jsem jako nevěřící člověk
velice těžko zvládal. To bylo doprovázeno řadou dalších nepříjemností. Můj
život byl jedno velké přání zemřít, teprve až při mém setkání s Ježíšem se mi
dostalo poznání, že to vše je součást vyslyšeného přání z dětství. Mimo to mne
přepadl velice silný pocit štěstí, lásky, pokoje, radosti. Dostal jsem naprosto
jiný pohled na svět, otočka, dá se říci, o 180 stupňů. Ve všem, co se děje v
mém životě, i když je to těžké, něco, co bych jako nevěřící bral velice těžko,
tak najednou, ne že bych chtěl nebo se o to snažil, ale ukazuje se především to
dobré, ve všem je něco dobré. Ztrácí se touhy po bohatství, po novém autě,
začínám být spokojený s tím, co mám. Toto je jen začátek, na Kurzu Filip se vše
ještě více prohloubilo a věřím, že stále bude. Vždyť cesta k Bohu není
jednodenní záležitost, nýbrž celoživotní!
To, co jsem prožil, je neuvěřitelná milost a čeká na každého, kdo je chce! Ať
už Kurz Filip, Alfu, nebo něco podobného vřele doporučuji všem. Nebojte se, za
zkoušku nic nedáte. Život bez Ježíše není život! Chvála Kristu.
Jiří Frýbort, červen 2006
Proč jsem byla na Alfě a jestli jsem si z toho něco
odnesla? Odnesla jsem si mnoho. Snad víc, než bych snad i mohla unést a proto
teď i trošku tápu na jakési křižovatce, o které již něco vím a také bohužel
vím, kolik toho ještě nevím a kdo ví, jestli kdy vědět budu. Na té křižovatce
jen tuším, že půjdu správným směrem a už tento pocit mi přináší radost.
Byla jsem tady tak nějak proto, že jsem zvědavá ženská a nad
hodně věcmi se snažím vždy otevřeně přemýšlet. A hlavně také proto, že mě ukecal
Ludvík, protože jsem si myslela, že tady mezi věřícími budu taková černá
ovečka. A nevěděla jsem, s jakou ochotou budu schopna přijímat informace
a některé zázraky, kterým se my „pohané“ pouze rádi zasmějeme a řekneme si, že
ti věřící jsou snad blázni a nechápeme, v co to vlastně věří.. Jenže jsem měla
pocit, že některé věci, o kterých se na Alfě mluvilo, o lásce mezi lidmi, že
jsou mi blízké a že o tom něco vím a také jsem už nad tím často přemýšlela.Proč a jak se lidé k sobě chovají a pokládala
jsem si otázku, co lidi činí šťastnými a naopak nešťastnými. Vždyť i já jsem si
nepřála nic jiného, než abych byla šťastná a prožívala ten svůj život plnými
doušky. A zkušenosti s různými materiálními hodnotami jsem již také měla.
Materiální věci jsou pro nás velmi důležité, ale jejich hodnota... jak jen je
pomíjivá.. Na pomyslném žebříčku hodnot zůstaly takové ty nějaké řekněme opravdové..láska a přátelství, samozřejmě zdravíčko. Pro
někoho jen fráze, pro někoho slova s velmi hlubokým významem. Pocity štěstí
každý zažívá, když ví, že ho má někdo rád, že ho někdo miluje a rozumí mu, když
ví, jak velkou on sám má cenu. Naopak, když je někdo odmítnut, nevyslyšen,
nepochopen nebo zrazen, sám a bez lásky, zažívá pak utrpení. A tady se o tom
všem mluví. Jen jsem jaksi nevěděla, co s tím vším má co do činění Bůh. Co to
vůbec je. V mé rodině a všichni mí známí i lidé v okolí znají kostely jako
krásné architektonické skvosty a Bůh je cosi vymyšleného člověkem, aby člověk
mohl manipulovat ostatními lidmi. A když někdo z okolí už do toho kostela
chodí, tak to s věřením nemá co do činění. Taková trochu nic moc zkušenost.
A tady jsem se dozvěděla, že to, co já nazývám Dobrem v
lidech, jejich nějakým lepším Vyšším já, které je v nich, tady je to Duch
svatý, kterým nás obdaroval Bůh. A také že nám ukázal cestu, kterou se máme
vydat, abychom tady všichni mezi sebou žili šťastně..jako
v ráji. Tento směr cesty jsem pochopila a chápu již i ostatní věřící. Myslím
tím „opravdové věřící“. Musím uznat, že je to dobrá cesta, i když já stojím
zatím opravdu na té křižovatce, kde vím, že chci pokračovat a jít správným
směrem. Alfa mi dala možnost prohloubit si má poznání a za to bych chtěla všem
poděkovat. Že dělají něco velmi smysluplného, někdy asi mnohem víc, než si i my
sami uvědomíme...to možná někdy až časem.. Opravdu moc děkuji za vše, co nám
dáváte.
Na závěr bych chtěla říct, že na všechny lidi se snažím
pohlížet s láskou a pochopením. Samozřejmě nejsem tak silná, abych to neustále
zvládala, ale chci a snažím se. A také jsem se přistihla, že prosím Boha, aby
mi dal tu sílu. Také se mi nechce dělat rozdíl mezi slovem křesťan a pohan. Jde
stejně jen o lidi. Vlastně obojí vnímám tak trochu hloupě jako nějakou
„nadávku“. Věřím v Lásku, v dobré věřící. Když budeme hledat dobro, nalezneme
ho. A nalezneme jen to, co hledáme. Musíme ho umět najít v sobě, v druhých, ve
všech životních situacích. Tak nějak to přece dělal i Ježíš. A pokud v hlubině
každého lidského srdce přebývá Bůh a ten je přece dobrý, není možné, abychom ho
nenalezli.
Edita Drozdová, červen
2007
Donedávna jsem žila stejně jako spousta jiných v dnešní době. Říká se tomu
moderní styl. Zajímala jsem se o východní kulturu, cvičila jsem jógu, četla
jsem knížky o buddhismu a spoustu jiných, které mně připadaly úžasné. Zajímalo
mě „tajemno“ se vším kolem. Měla jsem vypracovaný svůj vlastní horoskop, uměla
jsem spočítat podle data narození a jména, jaký bude můj život. Okouzlilo mě
vykládání karet. Všechno to mělo logiku a zapadalo do sebe. Vůbec jsem si
neuvědomovala, jak je špatné to, co dělám a o co se zajímám. Že sem nepatřím,
jsem si uvědomila na semináři jógy, kde nás podporovali ve vegetariánství a v
opakování manter, zpívali se tady nadšeně nějaké písně, myslím indické, které
byly na poslech moc hezké, ale u mě místo radosti navodily pocit odporu. Byla
jsem z toho dost smutná, protože jsem cítila, že to co dělám několik let, a to
o co se zajímám, nemá žádný smysl. Byla jsem zklamaná a neměla jsem chuť žít.
Manžel nemohl pochopit můj stav, protože máme všechno, abychom mohli být
spokojení. Jsme zdraví, máme dobrou práci, zdravého docela chytrého syna. Co
jsem víc chtěla, nevěděla jsem ani já sama. Jednou večer jsem se vracela ze
třídních schůzek svého syna, které byly pro mne poprvé zdrcující, doma nebyl
nikdo a mě napadlo vystoupit u kostela a jít se podívat. Netušila jsem, že je
zrovna mše, ani jsem vlastně nevěděla, co to mše je. Přivítaly mě písničky,
které mě pohladily a já jsem si uvědomila, že sem patřím. Kněz zrovna mluvil o
východním náboženství a o astrologii a velmi důrazně řekl, že toto sem nepatří,
jaká je to veliká špatnost. Bylo mě zle, zvlášť když jsem cítila, že má pravdu.
Pak jsem zašla do kostela častěji a moc mě mrzelo, že nemám koho se zeptat na
spoustu otázek, které mě napadaly. Hledala jsem tedy na internetu a tam jsem
narazila na stránky, které nabízeli setkání s Ježíšem.
[Poznámka administrátora stránek: Iveta navštívila
stránky www.Jezis.cz24.2.2004 a poslala e-mail tohoto znění: Dobrý den, Na
internetu jsem se dočetla o kurzu Filip.Měla bych
zájem o tento kurz, ale nevím , jestli se ho můžu zúčastnit.Nevím,
co je vše potřeba k možné účasti v něm. Jestli je třeba některých znalostí,
které by mi bránily zúčastnit se ho, prosím Vás o informaci. Pokud bude možné
se tohoto kurzu zúčastnit, prosím Vás o informaci o termínu konání a způsobu
přihlášení. Děkuji Vám. Přeji hezký den. Iveta Chmelařová]
Tak jsem to zkusila. Pak už šlo všechno rychle a jaksi samozřejmě. Dostala jsem
pozvání na Kurz Alfa v Kroměříži a návrh ať vezmu manžela s sebou. V té chvíli
jsem netušila, jak moc pro mne bude důležitá právě jeho přítomnost. Alfa mi
odpověděla na spoustu mých otázek, díky Alfě jsem se setkala se skvělými lidmi,
kteří mi pomohli na začátku mého poznávání Boha a díky kterým i manžel začal po
Bohu toužit. Na kurzu jsme se naučili to nejdůležitější, číst bibli a modlit
se. Tehdy jsme teprve pochopili, že modlit se neznamená pro křesťana povinnost,
ale milost. Máme ohromnou výhodu, že můžeme denně v modlitbě přicházet k Bohu
se svými starostmi a problémy. Víme, že v něm máme oporu a díky Ježíši, který
za nás zemřel, můžeme k Bohu přijít, i když jsme se tolik provinili proti Bohu,
lidem a sobě. Po skončení kurzu jsme začali chodit na přípravu ke svátostem.
Díky Alfě jsme věděli, že svátosti jsou dar, po kterém jsme toužili. A tak
během roku jsme měli církevní sňatek, celoživotní zpověď, první přijímání a
biřmování. Když se otočím zpět, vidím, že nás vedl sám Ježíš. Nikdy bych
nedokázala naplánovat vše tak, aby do sebe vše zapadalo. Od první chvíle, kdy
nás přivedl na Alfu, nás postupně vedl krůček po krůčku, dostávali jsme
informace opatrně a po troškách, tak jak to bylo třeba k naší víře. Věřím, že
nás Pán povede stále. Na kurzu Filip, který byl pro mne tak velkým zážitkem, že
jsem pár dní po něm byla trochu zmatená, jsme měli možnost odevzdat svůj život
Ježíši Kristu a já té možnosti využila. Vím, že můžeme odevzdat svůj život Pánu
kdykoli, třeba doma uprostřed pokoje, ale člověk je tak slabý, že má stále
obavy, aby neudělal chybu, jestli dělá dobře apod. Na Kurzu Filip jsem se
těchto obav zbavila a plně si uvědomila svou vděčnost k Ježíši, co pro mne
udělal, že mě má rád a že mě vede k sobě přesto, že jsem byla tak špatná a že s
jeho pomocí se můžu polepšit. Uvědomila jsem si, že ničím ve svém životě nemůžu
splatit Ježíši, to že mi mé velké poklesky odpustil a dal mi možnost lepšího
života. Ten lepší život mi Pán Ježíš dává již teď. Náš vztah s manželem se
hodně prohloubil, rozumíme si více než kdykoli předtím, máme stejné touhy a
přání, které jsme dříve neznali. Žili jsme sice navenek před druhými lidmi
hezky, ale každý měl své zájmy. Já se starala o východní kulturu, s čím manžel
nesouhlasil a z lásky ke mně to trpěl, on měl hlavní zájem sport. Žili jsme
vedle sebe a teď žijeme spolu. Navíc jsem se zbavila svých pocitů beznaděje a
našla jsem radost a chuť žít.
Na závěr bych chtěla říct, že jsem vděčná za celý svůj život, protože vím, že
taková byla má cesta a bez toho, co jsem prožila, bych spoustu věcí
nepochopila. Přála bych každému, aby mohl poznat lásku, kterou nám Bůh dává,
aby každý mohl poznat tu jistotu v životě, že nemusí mít z ničeho strach,
protože má tu největší ochranu, která může být, a tou je jedině Ježíš Kristus.
Iveta Chmelařová červen 2005
Před rokem se u nás poprvé konaly kurzy Alfa. V té době jsem
již dvanáct let žila se svým manželem. Brali jsme se jako nevěřící lidé a i
když jsme se měli rádi, naše manželství se postupem času dostalo do krize. Já
jsem byla ze svého života nešťastná, stále jsem hledala jeho smysl, ale přes
všechny mé snahy jsem jej nenacházela. Až po deseti letech od svatby, když mi
bylo třicet let, jsem najednou uviděla naději pro můj zoufalý život – Boží
lásku, se kterou jsem se v té době poprvé setkala. Nechala jsem se pokřtít a
rozhodla se celým srdcem pro život s Bohem.
Problém byl v tom, že život s mým mužem mi připadal jako
naprostý životní omyl, neboť náš vzájemný vztah se v té době ještě zhoršil. Já
sama jsem hledala odpovědi na mnoho otázek a on to vnímal tak, že se od sebe
stále vzdalujeme. Víra pro něj byla naprosto nepřijatelná a můj nový životní
postoj důrazně odmítal. Zároveň jsem ale věděla, že odejít nemůžu už kvůli
dětem, a tak jsem trpěla ještě víc než dřív.
Když jsem se dozvěděla o kurzech Alfa, vůbec jsem si
nemyslela, že by mohly v mém životě něco změnit. O své účasti na nich jsem
uvažovala spíš jen proto, že je organizovali lidé, kteří mi byli blízcí a svého
muže jsem s nimi chtěla seznámit. Měla jsem naději, že když pozná věřící lidi,
kteří mohou být i z jeho pohledu „normální“, přestane odmítat křesťanství a tím
i mne. Se strachem, že bude proti, jsem mu navrhla, aby šel na první setkání se
mnou a on kupodivu souhlasil. První večer na Alfě mu bylo jistě dobře, protože
další týden jsme přišli zase a pak už jsme nevynechali ani jedno setkání. Můj
muž vždycky pozorně poslouchal přednášky a začalo ho bavit diskutovat o
principech křesťanství. Já jsem zase měla na srdci plno věcí, o kterých jsem do
té doby vůbec nedokázala mluvit a rozhovory ve skupinkách po každé přednášce k
tomu byly vhodnou příležitostí.
Pro nás pro oba byla setkání na kurzech Alfa velkým
obdarováním. Stále jsem se ale kurzů účastnila především pro naději, že můj muž
uvěří. Má naděje se upínala především k víkendovému setkání, které je celé
věnované Duchu svatému. Účastníci kurzů mají možnost poznat Ducha svatého
prostřednictvím přednášek věnovaných tomuto tématu a osobně se s ním setkat při
motlitbách za jeho vylití. Velice jsem si přála, aby
můj muž uvěřil, doufala jsem, že se tím zlepší i náš vztah.
Náš vztah se opravdu po víkendu s Alfou začal měnit, ale z
úplně jiného důvodu, než jsem čekala. Tím nejdůležitějším okamžikem víkendu z
pohledu našeho vztahu nebyla paradoxně ani přednáška, ani chvíle společných
modliteb k Duchu svatému, ale společenská hra. Hra, ve které se vítězem stali manželé,
kteří se navzájem nejlépe znali. Já jsem při ní zjistila, že svého muže neznám,
a to právě proto, že se stále dívám jenom na to, co od něj a od našeho vztahu
očekávám já a vůbec si nevšímám jeho samotného. Nevidím, že mám vedle sebe
člověka, který má sice své nedostatky a nevěří tomu co já, ale stejně jako já
touží být šťastný a navíc i přes všechnu bídu našeho vztahu mě má stále rád.
V těch dnech jsem se pevně rozhodla, že budu bojovat za náš
vztah a zároveň jsem se začala intenzivně za své manželství modlit. Zpočátku to
bylo velmi bolestivé, protože jsem v sobě měla mnohá zranění z dob, kdy jsme si
mnoho věcí vyčítali a navzájem jsme si hodně ublížili. Postupně se ale začal
náš vztah uzdravovat a já jsem si uvědomila, že život s nevěřícím manželem pro
mne vůbec není překážkou intenzivnímu životu s Bohem, ale právě cestou k jeho
hlubšímu poznání.
A co můj muž? Po nějakém čase mi řekl, že mě má zase rád a že
je šťastný, že jsme spolu – a toto usmíření bylo jedním z nejkrásnějších
okamžiků našeho vzájemného vztahu, neboť se stalo začátkem nové etapy
společného života. Přestože se můj muž stále považuje za nevěřícího člověka,
každou neděli chodíme společně celá rodina na mši svatou a já věřím, že se Duch
svatý jednou dotkne i jeho srdce a on uvěří. Jsem si jistá, že ten okamžik
přijde a jsem moc vděčná za všechno, co Bůh v mém životě vykonal i za všechny
veliké věci, které jistě vykoná.
Iveta Miklošková, leden 2007
"Pro mne byla setkání ALFY velmi přínosná. I přesto, že
jsem si myslel, že všechny tyto věci (probíraná témata) už dobře znám a nemají
mi co říct, objevily se zde věci, které se mne hluboce dotkly a ukázaly ten
náhled zase trochu jiný. Třeba jak jsme se modlili naposledy za uzdravení, tam
mi ta modlitba po stránce fyzické velmi pomohla. Chtěl bych všem, kdo se ALFY
účastnili, poděkovat, že vydrželi až do konce."
Rudolf Gašpárek, Kroměříž
"Jsem nesmírně vděčná za toto společenství, které se
vytvořilo, všem jsem vděčná za to, že jste mne přijali mezi sebe. Jsem šťastná,
že jsem si mohla ujasnit některé věci, ke kterým jsem se musela klikatou cestou
přes knížky a přes svoje životní názory i zranění dostávat.
Jiřinka Malacková, Kroměříž
Já bych chtěla říct, že jsem na Kurz ALFA přišla na pozvání
bratra. Já jsem sice chodila do kostela, ale po tomto kurzu se to mé chození do
kostela změnilo. Dřív to bylo, jak tady dnes někdo říkal, jenom takové
"zahřívání kostelních lavic". Do kostela jsme totiž šla pouze
když byly nějaké svátky a teď vám mohu říct, že už to začínám i vyhledávat. I
do Bible už se víc podívám a myslím si , že ALFA v této věci moc pomohla. Je to
bezvadné, že jste tady něco takového udělali, je to velice fajn. Jsem vážně moc
ráda.
Hudečková, Hulín