Obdarovávání má svou historii

Datum: 24. 12. 2006, autor: Redakce , Funkce: Tisk

Obdarovávání se stalo projevem křesťanské lásky k bližnímu

Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo.

Obdarovávání se stalo projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu. Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými.

Nejvíce dárků dostávaly především děti. V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek.

Bývalo zvykem, že se dárky začnou rozbalovat až v okamžiku, kdy se objeví na nebi první hvězdička. Tím se připomíná betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem.

Dnes se ve většině zemí dárky rozdávají na Štědrý večer nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční.

Ježíšek přinese dárky na Štědrý večer 24. prosince a nadělí je pod stromeček.

Jestliže je vánoční stromek při svém vzniku spjat s měšťany, jesličky vzešly z církevního prostředí. Nejstarší dochovaná zpráva o vánočních jesličkách pochází z 15. století z Itálie. Zásluha o jejich rozšíření po Evropě se připisuje jezuitům a františkánům.

První jesle v českých zemích postavili v roce 1562 v jednom z pražských kostelů právě jezuité. K jejich všeobecné oblibě přispěly také výpravné vánoční hry a výjevy z Kristova života. Osvícenství v jozefínské době vystěhovalo betlémy z církevních budov, a tak si je lidé začali vystavovat v soukromí svých domovů. Jejich výrobou se zabývali umělečtí i lidový řezbáři, kteří vtiskli českým jesličkám jejich osobitý ráz.

V podhorských a horských oblastech dokonce vznikala betlemářská centra. Obliba jesliček vrcholila v první polovině 19. století. Po celé České republice jsou i dnes v předvánoční době kostely s betlémy oblíbeným cílem rodin s dětmi. Například pražský kostel svatého Matěje se může pochlubit proslulými perníkovými jesličkami.